Bargiidveagas leat jorttamovrat ja mánáiddivššárat, guđet barget buot joavkkuin. Mis leat 4 gynekologa čadnon ossodahkii. Mis leat vihtta seaŋgga ossodagas, juhkkojuvvon gaskal mánnáoažžunsajiid ja gynekologalaš sajiid. Dáppe leat maiddá áhpeheamit geat áicojuvvojit. Mii dustet riegádahttimiid 35 vahkku rájes - ovdal dan sáddejuvvot Hámmarfestii dahje Romsii, jus lea plánejuvvon ahte riegádahttin galgá dáhpáhuvvat dáppe. Sivvan dasa lea go mis ii leat fásta mánáiddoavttir dáppe.

Riegádahttinlanjaid oktavuođas lea mis latnja gos lea lávgungárri, man lea vejolaš atnit riegádahttima rádjai go leat ávttat.

Riegádahttimii gávdnojit molssaevttolaš ja dálkkaslaš bávččasváidudeamit:

• Ruvven, liegga lávggodeapmi/riššun, lieggagovččas, akupunktuvra (addojuvvo sis geain lea rivttes oahppu dasa)
• Steriilačáhcepapler, lystgássa, bávččasváidudeaddji sprøyta, epiduraljámálgahttin

Dahkkojuvvojit sihke plánejuvvon ja fáhkka keaisárčuohpadeamit go dasa lea dárbu.

Mánnáoažžunosssodat jođihuvvo Eadni-mánná ustitlaš prinsihpaid vuođul. Dat mearkkaša ahte mii addit juohkehažžii heivehuvvon veahki ja bagadallama, dutnje ja du njuoratmánnái, maiddá njamaheami dáfus. Lea dehálaš ahte eadni ja mánná leaba ovttas nu ollu go vejolaš, ja ahte eadni beassá oahpásmuvvat mánáinis ráfis. Mii bargat maid dan ovdii ahte áhčči ja oappát/vieljat besset oahpásmuvvat ođđa unnoraččain. Sii sáhttet leat ossodagas measta olles beaivvi.

Mis lea okta bearašlatnja, gos okta mieđušteaddji sáhttá leat etniin ja mánáin maŋŋá riegádahttima, ferte máksit orruma ja borrama ovddas.

Mánáiddoavttir boahtá Hámmarfeasttas juohke mánu. Jortamovra iskkada ja áicá máná maŋŋá riegádeami. Buot mánát iskkaduvvojit ovdal galget ruoktut, lea juogo mánáiddoavttir dahje min gynekologa guhte iskkada.

Eanaš eatnit válljejit vuolgit ruoktut sullii 3 jándora maŋŋá dábálaš riegádahttima. Mii ávžžuhat ođđa etniid geavahit áiggi dáppe min luhtte alcces ja mánnái, ja váldit vuostá daid fálaldagaid mat mis leat buori álgui váhnendillái.

Buot mánáin váldojuvvo varraiskkus 48 diimmu maŋŋá riegádeami, gohčoduvvo Følling:n (guorahallat ávnnasmolsuma: fenylketonuri ja vejolaš váilevaš guoggomasráksahormona). Min sávaldat lea ahte dat dahkko ovdal vulgojuvvo ruoktut, muhto lea vejolaš šiehttat ruovttugielddain ahte iskkus dahkko doppe.

Girkonjárgga Buohccivissui leat ollu našunaliteahtat čadnon, earret eará go mii gokčat Čáhcesullo báhtareddjiid vuostáiváldima, ja go leat lagasbuohcciviessu riikkaide rájáid rastá. Danne leat riegádahttinklinihkas iešguđetge dieđut iešguđetge gielaide:

• tamiila
• india
• serbokroáhtalaš
• kurdalaš
• ruoššagiella
• sámegiella
• suomagiella

Mii geavahat maiddá dulkonbálvalusa, sihkkarastin dihte ahte sihke eadni ja mánná oažžuba rivttes dieđu, ja viidásat čuovvoleami.

Gos don galggat riegádahttit?

​Finnmárkku buohcciviesus lea riegádahttinlatnja Álttás ja riegádahttinossodat Hámmárfeasttas ja Girkonjárggas.

Ii leat dušše dat gos don orut mii mearrida gos don galggat riegádahttit. Finnmárkku buohcciviessu oassin Davvi Dearvvašvuođas árvvoštallá áhpehis nissoniid dihto válljeneavttuid vuođul sihkkarastit dorvvolaš riegádahttima, ja čujuha rievttes riegádahttinbáikái dan vuođul.

Válljeneavttut gustojit plánejuvvon riegádahttimiidda. Dakkaviđe veahkke- dilálašvuođaid árvvoštallat oktagaslaččat.

Loga enaet válljeneavttuid birra