Veajuiduhttin ja návccaiduhttin Finnmárkku buohcciviesus

Veajuiduhttin ja návccaiduhttin sisttisdoallá buot doaibmabijuid mat dárbbašuvvojit vai olbmot geain leat dávddat dahje leat vahágahtton galget hálddašit eallindiliset nu bures go vejolaš.

 

​Sáhttet leat dávddat dahje vahágahttimat riegádahttima rájes, dahje mat leat dáhpáhuvvan maŋŋelat eallimis. Muhttin olbmuin leat váttisvuođat lihkadit, ja earát ges sáhttet leat massán dehálaš áiccuid (oainnu, gulu jna.). Hedjonan muitu, dahje váttisvuođat organiseret árgabeivviid dahje diehtit mii árgabeivviid galgá dáhpáhuvvat, sáhttá maiddá dagahit váttisvuođaid. Dan duohken makkár birrasis olmmoš lea, sáhttá dát dagahit unnit dahje stuorát váttisvuođaid hálddašit beaivválaš doaimmaid, ja unnidit olbmo vejolašvuođaid leat sosiála ja aktiivvalaččat searvat servodahkii. Návccaiduhttimii ja veajuiduhttimii gullet buot doaibmabijut mat dárbbašuvvojit vai olmmoš hálddaša iežas eallindili nu bures go vejolaš. Návccaiduhttindoaba geavahuvvo mánáid ektui, ja dalle go dávda/vahát lea bohciidan ovdal dahje áiddo maŋŋá riegádeami, veajuiduhttin geavahuvvo ges dalle go dávda dahje vahát bohciida maŋŋelat eallimis.

Spesialistadearvvašvuođabálvalus sáhttá veahkehit go lea duođalaš dahje máŋggabealat doaimmashehttejupmi, ja go dat lea dakkár masa báikkálaš veahkkeapparáhta dárbbaša veahki čielggadit ja láhčit. Lea Hámmarfeastta buohcciviesus mas lea ovddasvástádus addit dáid bálvalusaid mánáide (0-18 jagi) Finnmárkkus, sii geat barget rávisolbmuiguin leat ges Girkonjárgga buohcciviesus. Bálvalusat addojuvvojit olles fylkii.

Ovttadagain leat iešguđetlágan gelbbolašvuođat, ja geavahit iešguđetlágan bargovugiin. Dát dahká vejolažžan fállat individuálalaččat heivehuvvon veahki sihke olbmui alcces, oapmahaččaide ja báikkálaš veahkkeapparáhtii. Individuála Plána geavahuvvo dávjá bargoreaidun.

Dávjá lea buoret ahte fágaolmmoš vuolgá dohko gos olmmoš guhte dárbbaša veahki lea, go ahte olmmoš ferte vuolgit dohko gos veahkkeapparáhta lea. Danne lea máŋgga návccaiduhttin-/veajuiduhttinovttadagain johtti doaibma. Sii sáhttet veahkehit organiseret doaimma mii galgá dahkkot báikkálaččat ja dagahit dan mearrediđolažžan, čielggadusa, kártema, fágalaš árvvoštallamiid, bagadallamiid, digaštallamiid, oahpahusa ja oahpahallama bokte. Sii sáhttet dasa lassin leat diehtojuohkin- ja resursabásan iežaset máhtuin návccaiduhttin- ja veajuiduhttinfálaldagaid birra eará guovlluin riikkas.

Mánáid návccaiduhttinovttadat

Mánáid návccaiduhttinovttadat fállá bálvalusaid mánáide/nuoraide, dassá devdet 18 jagi, geain lea doaimmashehttejupmi riegádeami rájes dahje man leat árrat ožžon, sin bearrašiidda ja fágaolbmuide gielddas. Bálvalus sáhttá gohččut orrumii iežaset lanjain, dahje mátkkiid ovttaskas gielddaide. Fálaldat sáhttá leat ahte mánná oažžu spesialiserejuvvon árvvoštallama/diagnosa, ráđit, bagadallan, dahje oahpahus. Telematihkka atno oassin bargovuogis.

Rávisolbmuid Návccaiduhttinbálvalus

Rávisolbmuid Návccaiduhttinbálvalus lea johtti spesialistabálvalus olbmuide geain lea doaimmashehttejupmi ja máŋggabealat doaibmaváttut. Bálvalusas lea erenoamáš gelbbolašvuohta dasa mii guoská hástaleaddji láhttenláhkái, ja galgá leat mielde áššiin gos árvvoštallo geavahit fámu dahje bákku. Bálvalus sáhttá maid veahkehit bidjat diagnosa.

Johtti veajuiduhttinjoavku (JV, dárugillii ART)

JV bargá dan ovdii vai rávisolbmot doaimmashehttejumiin ožžot einnostahttit ja koordinerejuvvon fálaldaga. Johtti veajuiduhttinjoavku dávjá biddjo áššái go máŋggabealat váttisvuođačuolmmat gáibidit buori ovttasbarggu gaskal iešguđetlágan vehkiid, olbmo iežas ja oapmahaččaid. Veajuiduhttinfálaldagat vuolggasadji leat olbmo iežas sávaldagat ja mihtut.

Fysikála medisiinna ja veajuiduhttima ovttadat (FMV)

FMV:s leat 6 seaŋgga sierra soajás Girkonjárgga buohcciviesus. Unnán sajiid geažil, lea válljejuvvon ahte vuoruhat fálaldagaid rávisolbmuide geain lea gáldnanvihki. Fágaolbmot geain lea erenoamáš gelbbolašvuohta fuolahit heivehit ja plánet orruma nu ahte šaddá nu ávkkálaš go vejolaš ovttaskas pasientii. Earret veajuiduhttinorruma (4 - 8 vahku), fállojuvvo árvvoštallanorrun (guhkimusat 14 beaivvi).

Vai veahkkejoavkkut sáhttet searvat konkrehta áššái, de dárbbašat mii formála čujuhusa man doavttir lea vuolláičállán. Čujuhus berre leat digaštallojuvvon fágaid rastá, ja sisttisdoallát nu buori čilgehusa go vejolaš váttisvuođačuolmmas: masa dárbbašuvvo veahkki. Váldde áinnas oktavuođa digaštallat ášši ovdal ohcan čállo. Galgá geavahuvvot sierra skovvi. Oažžu skovi go váldá oktavuođa dainna ovttadagain mii lea heivvolaš, dahje sáhttá skovi viežžat interneahttasiidduin
www.finnmarkssykehuset.no

Čujuhusat sáddejuvvojit deike:

(Mánáide)

Mánáid návccaiduhttinovttadat
Finnmárkku buohcciviessu
Sykehusveien 35
96oo Hámmarfeasta

(Rávisolbmuide)

Návccaiduhttima ja veajuiduhttima ossodat
Sisaváldinjoavkku bokte
Finnmárkku buohcciviessu
Postboks 410
9915 Girkonjárga

Oktavuohta

Veajuiduhttima ja habiliterema ossodat
Mánáid návccaiduhttinovttadat