SÁNAG
Sámi našuvnnalaš gealbobálvalus – psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen ja gárrendilledikšu (SÁNAG) lea spesialistadearvvašvuođabálvalus Kárášjogas mii fállá guorahallama ja čielggadeami psyhkalaš dearvvašvuođas ja sorjjasvuođas. SÁNAG:s lea našuvnnalaš gealbobálvalusdoaimmat sámi álbmoga várás. Gealbobálvalus gullá Finnmárkku buohcceviesu spesialistadearvvašvuođabálvalusa vuollai. SÁNAG- psyhkalaš dearvvašvuođa ja sorjjasvuođa ossodahkii gullá: MNP, NPO, RPP, FSD poliklinihkka, psyhkalaš dearvvašvuođa ja sorjjasvuođa jándorovttadat, bearašovttadat ja našunála bargojoavku. SÁNAG – dutkan ja ovdánahttinossodahkii gullá: dutkan- ja ovdánahttinovttadat, sámi oahppama ja hálddašeami guovddáš ja sámi dulkonbálvalus.
Spesialistadoavtterguovddáš
Spesialistadoavtterguovddážis leat fásta fálaldagat ja johtti spesialisttat. Guovddáš váldá vuostá pasieanttaid miehtá Finnmárkku ja suoma rádjagielddain. Guovddáš addá erenoamážit fálaldaga sámi pasieanttaide ja sis leat sámegielagat bargit. Doaktárat, buohccedivššárat, audiográfa, ergoterapevta ja fysioterapevta leat fásta bargit. Sámi klinihka čállit gullet maid spesialistadoavtterguovddážii.
Fásta fálaldagat
Váibmospesialista
Fállá čielggadeami, divššu ja čuovvuleami pasieanttaide geain leat váibmodávddat.
Čoavjje-čoalli spesialista– juohke 4. vahku
Fállá čielggadeami, divššu ja čuovvuleami pasieanttaide geain leat dávddat čoavjjis-čoliin, váldá gastroskopi, gidmoidoskopii ja koloskopi.
Liikedoavttir
Čielggada ja dikšu liikedávddaid sihke dálkasiin ja kirurgiijain, váldá maid iešguđetlágan liikeiskosiid. Čuovvula pasieanttaid geat leat ožžon divššu buohcceviesus. Liikedoaktáris fállá čuovvuleami pasieanttaide geain leat kronalaš liikedávddat
Dálkkasnállu dálkkodeami dikšu
Liikepasieanttaide, leasmedávda pasieanttat ja čoavjje/čoallepasieanttat. Oahpahit mo galgá dálkkasnálu dálkkodeami ieš bidjat.
Gullanguovddáš mas audiográfa
Čielggada gulu ja heiveha/čuovvula gullanapparáhta ja lassireaidduid.
Røntgen
Váldo dákteriggi ja váibmo-geahpis røntgen. Rádiográfa Hámmárfeasttas analysere ja bidjá diagnosa. Rádiográfas lea ovttasbargu Hámmárfeastta røntgenossodagain.
Buot røntgenčujuhusat sáddejuvvojit Girkonjárgga røntgenossodahkii, jus háliidat iskkadeami Kárášjogas de sáhtat gohččot oažžut dan.
Geriatriija joavku
Fállá fágaidrasttideaddji čielggadeami vuorrasat pasieanttaide, ja sis lea erenoamáš máhttu sámi gielas ja kultuvrras. Geavahit čielggadanreaidduid sihke dárogillii ja davvisámegillii, leat bargamin dan ovdii ahte eambbo čielggadanreaiddut leat jorgaluvvon ja kvalitehtasihkkarastojuvvon.
Johtti fálaldagat
(Spesialisttat mat jeavddálaččat dikšut pasieantta eará sajis og sin fásta bargobáikkis leat johtti spesialisttat)
Bealje-njunne-čottaspesialista – 13 vahku juohke jahkebeale
Čielggada buotlágan BNČ-dávddaid, ovdamearkka dihte golloiskkus, mikroskopiija, endoskopiija ja čuokkis iskkus. Buot kirurgalaš divššut mat sáhttet dáhkkot lokála jámihemiin, nugo drendikšu rávisolbmuin, váldit eret polyppaid, doaddjit njuni saddjái go lea doddjon, váldit eret eamidielkkuid mat leat bealje-njunne-čotta birrasis.
Spesialista dávddain mat leat lihkadanapparáhtas (láđas, dákteriggi ja deahkit)ja čatnangoađus – 6 vahku juohke jahkebeale
Čielggadeapmi, dikšu ja čuovvuleapmi pasieanttain main leat leasmedávddat.
Geahpesdoavttir
Čielggadeapmi, dikšu ja čuovvuleapmi pasieanttain main leat geahpesdávddat. Geahpesdoavttir lea Kárášjogas unnimusat 2 vahku juohke jagi.
Gynekologa (Hámmárfeastta buohcceviesus)
Čielggadeapmi, dikšu ja čuovvuleapmi nissonolbmuin main leat dávddat vuolledábiin. Čuovvula áhpehemiid ja váldá dárkkistusa maŋŋil riegádeami ja čuovvula pasieanttaid mat leat ožžon divššu buohcceviesus.
Mánáiddoavttir (Hámmárfeastta buohcceviesus / UNN)
Čielggadeapmi, dikšu ja čuovvuleapmi pasieanttain main leat mánáiddávddat. Sihke sii geat leat čujuhuvvon ja maiddái maŋŋil divššu buohcceviesus. Váldá iešguđetlágan allergiijaiskosiid, iská geahpesfunkšuvnna stuorát mánáin. Mánáiddoavttir UNN:s váldá maid jietnadárkkistusa máná váimmus.
Gulahallanoktavuohta
Amund Peder Teigmo
Klinihkkahoavda
T 78 96 98 21 |M 918 39 178|
Amund.Peder.Teigmo@finnmarkssykehuset.no