ADHD hos barn og unge

Vuordináiggit

Álggahus

Čujuhusat ja árvvoštallamat

Dat lea fástadoavttir, psykologa ja mánáidsuodjalusjođiheaddji gii sáhttá du čujuhit spesialistadearvvašvuođabálvalussii.

MNP gohčču du čoahkkimii buohccivissui. Dáppe de addo dutnje gulahallanolmmoš/ heiveheaddji ja okta geas lea du dikšuovddasvástádus. De ráhkaduvvo čielggadanplána ovttasráđiid duinna gii leat pasieanta. Čielggadanplána lea heivehuvvon dutnje, ja das muitaluvvo makkár iskkadeamit ja ságastallamat dus galget leat čielggadanáigodagas.  



Dearvvašvuođabargit

Čujuhusa listu - fástadoavttir dahje earát dearvvašvuođabálvalusas čujuhit guorahallamii

Dearvvašvuođabargit

fástadoavttir dahje earát dearvvašvuođabálvalusas čujuhit guorahallamii

Kárten máná psyhkalaš ja fysalaš dilis, dovddidit hástalusaid ja oktiičatnosiid, árvvoštallat ja johtui bidján áigeguovdilis doaibmabijuid.

  • Vuđolaš anamnese mas deattuha ovdaneami liige dieđuiguin mat gullet skuvlavázzimi, vejolaš lassi oahppu ja bargu, astoáiggiberoštumit ja eará beroštumit.
  • Gulu ja oaidnin árvvoštallama ja eará dávddaid dahje medisiinnalaš divššu mii sáhttá čilget váttuid.
  • Ovddeš ja áigeguovdilis árvvoštallan somáhtalaš ja psyhkalaš dávdamearkkaid/váttuid árvvoštallan.                
  • Vejolaš ovdánahttin cakkastastagaid árvvoštallan
  • Psykososiála nođiid árvvoštallan
  • ADHD -dovdomearkkaid – tiipa, viidodat ja movt dat váikkuha beaivvaølaš doaibmami
  • Árvvoštallat leat go eará guoskevaš čanastumit, nugo máná oahppanváttut, leat go psykologalaš   ja/dahje pedagogalaš iskamat/geahččaleamit váldon/čađahuvvon dahje eará áicamat

Son gi oažžu čujuheami, sus lea ovddas vástadus:

  • Viežžat ovttasbargo miehtama
  • Čielggadit ja fatmmastit buot guoskevaš oasseváldiid
  • Juohkit ovddasvástadusa ja bargguid
  • Ráhkadit čielggadanplána

Guorahallan

Dat lea dábálaš ahte mii humadit duinna buohcciviesus, ahte okta dahje máŋga fágaolbmot isket du, nugo: doavttir, psykologa, sosionoma ja pedagoga. Du sáhttet maid áicat movt doaimmat earáiguin ruovttus, mánáidgárddis dahje skuvllas. Dat man birra hubmojuvvo lea du dilli ruovttus, movt dus lea mánáidgárddis/ skuvllas, ja movt dus lea muđui lagas birrasis.

Guhtta iskansaji

Iskanoasis mii atnit MNP klássajuogu ( “multiaksi" klássajuogu) mas leat guhtta ceahki dahje oasi. Ágga dása lea ahte pasieanttat geat bohtet čielggadeapmái min lusa, sis sáhttet leat máŋga dilálašvuođa mat gullet ovtta ládje oktii ja daid sáhttit mii govvidit ávssis -vuogádagain. Čielggadeamis mii čađahit visot guhtta áksá vai oaččut nu rievttes diagnosa go vejolaš ja dasto maiddái rievttes divššu. 

Multiáksiala klássajuogus leat dát guhtta ávssi:

Vuosttaš ávssis: Psyhkalaš dilálašvuohta - mokta, dovddut ja meannudeami

Nubbi ávssis: Ovdáneamimuosáhusat – nugo motorihkalaš dahje gielalaš váttut

Golmmat ávssis: Kognitiivvalaš doaibman - jurddašeapmi, ipmárdus, oahppan ja áicin

Njealját ávssis: Somáhtalaš dilit – rumaš guoskevaš váttut

Viđat ávssis: Sosiála gaskavuođat – váttisvuođat bearrašis ja eará sosiála gaskavuođain

Guđat áksi: Doaibmandássi – obbalaš doaibmandássi iešguđet sajiin, nugo ruovttus, skuvllas ja iežas ahkásaččaiguin

Ii oktage oaččo seammalágan čielggadanplánaid, dat ráhkaduvvojit ovttasráđiin duinna. Don oaččut čielggadanplána mii heive dutnje buoremusat. Čielggadanplánas lea su namma geas lea pasieanta ovddasvástádus, fágalaš dikšoovddasvástideaddji ja listtu mas leat plánejuvvon iskkadeamit čielggadeamit ja maiddái man guhká doaivumis bistá iskkadeapmi/čielggadeapmi. 

Čielggadeapmi ja namuhuvvon iskkadeamit galget dáhpáhuvvat moatti mánu siskkobealde. Dán áigodaga siskkobealde iskojuvvo dárbbahat go don divššu ja maiddái galgá go das mielde poliklinihkalaš dikšu/ dahje orrun min luhtte. 

Dikšu

Jus don oaččut ADHD -diagnosa, de ráhkaduvvo dutnje dikšoplána, ovttasráđiid duinna, du ovddasteddjiiguin ja suohkana bálvalusaiguin. Dát plána galgá leat hui čielggas, bijut galget govviduvvot ja maiddái dálkkasteapmi, das galgá maid áigemearri, ja dat galgá heivehuvvot dutnje ja du dárbbuide.

Ulbmil ADHD divššuin lea unnidit dan dovdomearkkaid, geahppudit árgabeaivvi ja maiddái ráddjet liigeváttisvuođaid.

Psykososiála dikšu

Psykososiála divššus leat máŋggalágán oasit. Du dikšoplána muitala mii dutnje lea eanemus áššáiguoskevaš.

  • Čuovvoleapmi vejolaš psykososiála riskabeliid dikšoplána ektui
  • Váhnenjoavkkuide addojit dieđut ja oahppu
  • Joavku čoahkkaneamit váhnemiidda/ ovddasteddjiide maŋŋá diehtojuohkinbeaivvi
  • Bagadeapmi váhnemiidda
  • Bagadeapmi skuvlii
  • Bearašságastallamat

Dálkkaslaš dikšu

Adhd divššodeamis lea dehálaš ahte ruoktu ja skuvla láhččiba dili, muhto dálkasdikšu sáhttá leat ávkkálaš liige dikšun máŋgasiidda. Dábáleamos dikšu lea guovddáš arvvosmahtti dálkasat, nugo Ritalin ja Concerta.

Don gii leat pasieanta ja du oapmahaččat sáhttibehtet geavahit áiggi doaktáriin gávnnahan dihte lea go dálkkaslaš dikšu guovdil, ja makkár dálkasat doaimmaše ja heiveše dutnje. Lea ovttaskas pasieanta doaktára ovddasvástádus heivehit ja geahččaladdat dálkasiid.

Ovdal go álggát mearriduvvon dálkasiiguin, de lea vuos moadde vahkku heivehuvvon geahččaladdan áigi bidjon daidda, beaivválaš čálalaš čuovvun, das leat molssolaš dosat, movt dálkkas doaibmá ja leat go makkárge liigeváikkuhusat dálkasiidda. 

Go mearriduvvon dálkkasteapmi lea doaibman bures vissis áiggi, de sáhttá spesialista ja fástadoavttir šiehttat ahte dálkkastanlohpi addo du fástadoaktárii.

Borramuš

Mearriduvvon borramušaid (biebmodoallu) galget dušše de čuvvojuvvot jus dása leat earenoamáš ákkat. Biebmodoallu dahje borramušplána bidjo dutnje jus lea dárbu. 

ADHD sáhttá eará psyhkalaš gillámušaid fárus boahtit (komorbiditet).

Čuovvoleapmi

Čuovvoleamis árvvoštallo ja čoahkkáigessojuvvo dišku. Diehtojuohkin ja oahpahus (psykoedukasjon) addo dutnje gii leat pasieanta ja du ovddasteddjiide , mánáidgárdái, skuvlii, PPB'ii ja soaitimis Mánáidsuodjalussii.

Mii čállit čoahkkáigeasu (epikrisa) das mii lea dutnje guoskevaš, ja sáddet dan sidjiide geat leat ávžžuhan du dan dikšui. Dat lea du fástadoavttir geas lea čuovvulan ovddasvástádus.

Guoskevaš liŋkat

ADHD Norga (adhdnorge.no)

Nášunála njuolggadusat (helsedirektoratet.no)

Bagadus multiaksial klassifiseren  psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen mánáide ja nuoraide (pdf)


Gávdnet go dan maid ohcet?