HELSENORGE
Spesialistpoliklinikken

Varraiskkus, Áltá Klinihkka

Varraiskosis mas váldit vara iskat dábálašvuođaid ja  buozanvuođaid rupmašis. Mii analyseret vara vai oažžut dieđuid leatgo du rupmašis dálkasat dahje mirkot.



Álggahus

Varraiskosis mii váldit veahá vara ja iskat dan. Mii analyseret vara vai oažžut gova das mii du rupmašis dáhpáhuvvá. Dan sáhttit oaidnitgo lohkat varraseallaid logu ja iešguđet lágan biokemiijakálalaš ávdnasiid čoakkádusaid.




Čujuhusat ja árvvoštallamat

Rabasáiggiin váldá ossodaga iskkusossodat vuostá buohcciviesu poliklinihkaid ja sisačálihuvvon pasieanttaid iskosváldimii.

Lea vuosttamužžan fástadoavttir gii váldá pasieantaiskosiid sis geat eai leat buohcciviesus. Jus iskosváldimis čuožžilit erenoamáš váttisvuođat, de sáhttit mii váldit varraiskosiid maid du fástadoavttir lea diŋgon. 



Ovdal

Muhtun analysat váikkuhuvvot njuolgadit borramušain ja/dahje borrandábiin. Dan dihte lea dehálaš ahte čuovut daid dieđuid maid oaččut sus gii lea diŋgon varraiskosa vejolaš borakeahttáivuođa birra. Sáhtát iežat doaktáris (čujuheaddji doaktáris) jearrat borakeahttáivuođa dahje borramušaid ektui.

Váldde mielde legitimašuvnna

Don fertet váldit mielde legitimašuvnna  Don fertet váldit mielde legitimašuvnna. Rekvisišuvdna sáhttá leat sáddejuvvon laboratoriai ovdal iskosa, jus leat ožžon rekvisišuvnna báberhámis, de fertet dan váldit mielde. It dárbbaš diŋgot diimmu varraiskosváldimii, lea dušše boahtit rabasáiggis.

Don it dárbbaš máksit iešmávssu varraiskosis.

Fuomáš ahte laboratoria bargit eai sáhte váldit eará iskosiidgo daid maid čujuheaddji doavttir lea diŋgon.

Váldit varraiskosa mánáin

Lea dehálaš ahte ráhkkanahttet máná varraiskosváldimii. Muital mánnái ahte doppe čuggestit du ja ahte dat manná hui jođánit. Jus mánná lea jaska, de lea stuorit liiba dasa ahte varraiskkus lihkustuvvá, ja mánná ii dárbbaš máŋgga háve čuggejuvvot. Oapmahažžan leat máná mielde iskosis, ja sáhttá leat jierpmálaš doallat máná áskkis.

Dávjá leaba guovttis geat váldiba varraiskosa mánáin. Nubbi gii váldá iskosa ja nubbi gii doallá máná gieđa ja solle máná. Čierrun lea dábálaš reakšuvdna muhtun mánáin, juogo dan dihtego ballá, dollojuvvo gitta dahje dan dihtego dat bávččaga. Du bargu varraiskosaváldimis lea doallat máná nannosit, jeđđet su ja ramppot su. Lea dehálaš ahte čuovut mielde ahte mánná lea jaska olles proseassas. Dávjá dat dahká dilálašvuođa eambbo oadjebassan mánnái ja de šaddá álkibut buohkaide.

Apotehkas sáhttá reseapta haga oastit loastara dahje vuoidasa mii jámihahttá, ja maid bidjá unnimusat ovtta diimmu ovdal varraiskosváldima. Bávččasgeahpedeaddji geavaheapmi sáhttá hehttet ahte mánná ii bala vuolgit boahttevaš iskosváldimiidda.

Sáhtát lohkat eambbo giksegeahedan varraiskosváldima birra dáppe.
Loasttar ja vuoiddas eai doaimma jus ferte čugget šušmái dahje surbmii.



Vuollel

 



Maŋŋil

Maŋŋel varraiskosa bidjat mii bumbolullo čuggensadjái. Don berret deaddit dan geahpášit vai hehttet ahte varddát, ja doallat dan dassážiigo vardin bisána.

Hárvenaš háviid váldojuvvo varraiskkus suonas mii rávká. Dalle boađát oažžut dieđu ahte fertet garrasit ja guhká doallat čuggensajis, vai hehtet vardimiid.

Jus geavahat varranjárben medisiinnaid, de berret doallat oalle guhka čuggensaji.

Iskkadeami boađus

Varraiskosa vástádus sáddejuvvo sutnje gii lea diŋgon iskosa. Čujuheaddji doavttir muitala dutnje iskkusvástádusa. Laboratoriaijas ii sáhte dađibahábut gaskkustit iskkusvástádusa dutnje.

Varraiskosiid analyserenáigi molsašuddá. Muhtun iskkusvástádusat leat gárvát minuhtaid maŋŋel, eará iskosat fas moadde diimmu maŋŋel, dahje ahte oaččut daid seamma- dahje nuppi beaivvi. Eará iskosiid iskosvástádusat sáhttet ádjánit moatti beaivvis gitta moatti vahkkui. Iskosiid vástádusáigi maid eará buohcceviesuide sáddet,  ádjánit moatti beaivvis gitta moatti vahkkui.

Jus leat čálihuvvon buohccivissui, dahje dus lea diibmu min poliklinihkain, de leat ollu iskkusvástádusat čielgan njuolga maŋŋel analyserema.

Jus iskkusvástádus sáddejuvvo poastta mielde, ovdamearkka dihte du fástadoaktárii, de sáhttá dat ádjánit moadde beaivvi ovdal oaččut vástádusa.



Leage várrogas



Váldde oktavuođa

Biilaguođáhat

Lea biilaguođáhat goappašiid bealde vistti.

Guođđit biilla biilaguođáhahkii máksá ru. 12 juohke diibmui gaskal 10:00 ja 17:00, muđui lea nuvttá.

Busseáiggit Álttá dearvvašvuođaguovddáš

Bussevuordinsadji lea 50 mehtera váldouvssas eret.

Gávpotbusses lea vuolgga juohke diibmobeali dii. 06:00 rájes – juohke kvártta gaskal 07:00 ja 09:00:
140 Gávpotbusse Áltá

Girdibusse vuodjá viđa geardde beaivái:
261 Girdibusse Áltá

Busseáiggit Álttá gávpotguovddáš

Mátkkoštanvejolašvuođat ovdan ruoktut Álttá dearvvašvuođaguovddážii

Pasieantamátkkošteamit

Váldonjuolggadus leat ahte du mátki ovdan ruoktut dikšui gokčojuvvo hálbbimus ruvttosáhtuin.

Eanet Finnmárkku Pasieantamátkkoštemiid birra

Geavatlaš dieđut

Apotehka

​Lagamuš apotehka leat 100 mehtera dobbelis - justa nuppi bealde geainnu váldouvssas.

Kioska / buvda / kaféa

​Álttá gávpotguovddáš lea 100 mehtera eret, doppe leat gávpeguovddážat ja kaféat.

Lobiheapme borgguhit

Váldouvssa olggobealde lea sierra borgguhanguovlu.

Guovllus muđui lea lobiheapme borgguhit, sihke siste ja olgun.

Samigieldulka

Jus don háliidat hupmat ja gulahallat davvisámegillii dikšuma dahje iskkadeami oktavuođas, de mii áinnas gohččut iežamet sámegiel dulkka boahtit. Vai lea sihkar ahte dulka lea olámuttos, de fertet mii soahpat suinna ovdalgihtii, ja danne livččii buorre jus don dieđihat ahte mii dárbbašit dulkka. Sáhtát ieš soahpat dulkkain telefovnna bokte 915 98 117 (árgabeivviid 07.30-15.00), dahje riŋget dohko gos dus lea diibmu.

Dát guoská maiddái daid pasieanttaide geaiguin lea divššodandiibmu beaivveáigge spesialisttapoliklinihkas Álttás dahje spesialisttadoavttirguovddážis Kárášjogas. Doppe čađahuvvo dulkon videokonferánssa (skype) bokte.

Hámmárfeasta buohcciviesu dulkkas lea maid vejolašvuohta dulkot pasieanttaid ovddas geat leat sisačálihuvvon buohccivissui.

Vuordinlatnja

​Spesialistapoliklinihkas leat máŋga buori vuordinlanja. Jeara bargiin gos lagamuš vuordinlatnja lea.

Guoskevaš ođđasat

Praktihkalaš dieđut

Apotehka

​Lagamuš apotehka leat 100 mehtera dobbelis - justa nuppi bealde geainnu váldouvssas.

Kioska / buvda / kaféa

​Álttá gávpotguovddáš lea 100 mehtera eret, doppe leat gávpeguovddážat ja kaféat.

Lobiheapme borgguhit

Váldouvssa olggobealde lea sierra borgguhanguovlu.

Guovllus muđui lea lobiheapme borgguhit, sihke siste ja olgun.

Samigieldulka

Jus don háliidat hupmat ja gulahallat davvisámegillii dikšuma dahje iskkadeami oktavuođas, de mii áinnas gohččut iežamet sámegiel dulkka boahtit. Vai lea sihkar ahte dulka lea olámuttos, de fertet mii soahpat suinna ovdalgihtii, ja danne livččii buorre jus don dieđihat ahte mii dárbbašit dulkka. Sáhtát ieš soahpat dulkkain telefovnna bokte 915 98 117 (árgabeivviid 07.30-15.00), dahje riŋget dohko gos dus lea diibmu.

Dát guoská maiddái daid pasieanttaide geaiguin lea divššodandiibmu beaivveáigge spesialisttapoliklinihkas Álttás dahje spesialisttadoavttirguovddážis Kárášjogas. Doppe čađahuvvo dulkon videokonferánssa (skype) bokte.

Hámmárfeasta buohcciviesu dulkkas lea maid vejolašvuohta dulkot pasieanttaid ovddas geat leat sisačálihuvvon buohccivissui.

Vuordinlatnja

​Spesialistapoliklinihkas leat máŋga buori vuordinlanja. Jeara bargiin gos lagamuš vuordinlatnja lea.

Gávdnet go dan maid ohcet?