Gos don galggat riegádahttit?

Almmolaš riegádahttinfálaldat lea juhkkojuvvon golmma dássái: nissonklinihkka, riegádahttinossodat ja riegádahttinlatnja. Jorttamovra dahje doavttir árvvoštallá gos nissonat galget riegádahttit nu gohčoduvvon válljeneavttuid vuođul. Dán siiddus gávnnat Davvi Dearvvašvuođa válljeneavttuid.

Gos áhpehis nisu galgá riegádahttit mearriduvvo vuosttaš dárkkisteamis ja ođđasit árvvoštallojuvvo dađistaga áhpehisvuođas, 18. vahkkus (screening) ja 35./36. vahkkus. Muhtomin sáhttá dárbu lagat čuovvoleapmái.

Válljeneavttut gustojit plánejuvvon riegádahttimiidda. Dakkaviđe veahki - dilálašvuođat árvvoštallat oktagaslaččat. 

Riegádahttinlanjat

Riegádahttinlatnja lea riegádahttinfálaldat dearvvaš nissoniidda dábálaš áhpehisvuođain geat doppe háliidit riegádahttit. Jorttamovrrat fállet áhpehisvuođafuola ja dahket dađistaga árvvoštallama ja válljema ovttas nissona doaktáriin ja dárbbu mielde spesialistadearvvašvuođabálvalusain. 

Boaittobealde riegádahttinlanjain gávdno jorttamovrafágalaš gearggusvuohta ja gelbbolašvuohta buot áhpehis-, riegádahtti- ja seaŋganissoniidda, maiddái sidjiide geat eai riegádahte riegádahttinlanjas. 

Davvi Dearvvašvuođas leat mis dát riegádahttinlanjat: 

Nissonat geat sáhttet riegádahttit riegádahttinlanjain

  • Dearvvaš nissonat geat leat riegádahttán máŋgii 
  • Dearvvaš nissonat geat vuosttašgeardde riegádahttet ≤ 35 jagi 
  • Dábálaš áhpehisvuohta 
  • Vázzá ogiin mas lea oaivi vulos guvlui 
  • Eai leat makkárge dávddat mat sáhttet mielddisbuktit váttisvuođaid 
  • Ovdal leamašan dábálaš áhpehisvuođat ja riegádahttimat 
  • Riegádahttin álgá fáhkka gaskal riegádahttinvahkkuid 36 +0 ja 41 + 3 beaivvi. Áhpehis nissoniid dárkkisteapmi vahkkus 41 +3 sáhttá dahkko riegádahttinlanjas jorttamovrra bokte jus doppe gávdno CTG ja ultrajietnagelbbolašvuohta
  • Riegádahttin definerejuvvo vuollegisriskan go árttat álget ja lea ain dábálaš gitta dassážii go mánná lea riegádan.
  • Nissonat geat ovdal leat riegádahttán doaŋggain/vakumain ja gos ii šat vurdojuvvo geardduhanriska sáhttet riegádahttit riegádahttinlanjas oktagaslaš árvvoštallama vuođul ovttasráđiid ovddasvástideaddji riegádahttinossodagain/nissonklinihkain

Nissonat geat berrejit riegádahttit riegádahttinossodagas/nissonklinihkas

Nissonat geain leat dát dilálašvuođat dábálaččat galget čujuhuvvot riegádahttinossodahkii dahje nissonklinihkkii, muhto sáhttet earenomáš árvvoštallama vuođul ovttas riegádahttinossodagain dahje nissonklinihkain riegádahttit riegádahttinlanjas:

  • Nuorra áhpehis nissonat < 18 jagi
  • Dábálaš buoidi, BMI ovdal áhpeheapme > 27. Nissonat geain lea BMI ovdalgo áhpeheapmin šadde gaskal 27 og ≤ 30 sáhttet riegádahttit riegádahttinlanjas oktagaslaš árvvoštallama vuođul. Lea dan ovddasvástádus árvvoštallat geas lea pasieanta. Árvvoštallan duođaštuvvo journálas.
  • Eahpemihtilmas dilálašvuođat nugo psyhkalaš dahje psykososiála váttisvuođačuolmmat
  • Pasieanttaid geain ovdal lea leamaš sectio eai rávve riegádahttit riegádahttinlanjas vaikko sii leat dábálaččat riegádahttán maŋŋel.
  • Jorttamovra sáhttá rávvet buohcceviessoriegádahttima ollislaš árvvoštallama vuođul, almmá nu ahte dárbbaša čujuhit namuhuvvon eavttuide. Galgá čájehit earenoamáš várrogasvuođa jus eadni borgguha ollu dahje lea riegádahttán >4 máná ovdal

Sirdin riegádahttinlanjain

Riegádahttinlanjat bohtet vissis dilálašvuođain sirdit nissoniid riegádahttinossodahkii dahje nissonklinihkkii. Dábálaččat lea buhcciidfievrredeamis dárbu gelbbolaš mieđušteaddjái, sihke ovdal ja maŋŋel riegádahttima.

Vuođuštusat sirdit riegádahtidettiin dahje riegádahttima oktavuođas

  • Čáhcevábi vuolgga > 24 diimmu albmalágan ávttaid haga
  • Ogis spiehkasteaddji sajádat/presentašuvdna
  • Oaivi badjin vaikko buorit ávttat
  • Ii dábálaš ivdni čáhcevábis árrat riegádahttimis
  • Ollu/eahpedábálaš vardin
  • Dárbu gozihit ohki várálaš føtal asfyksi geažil dahje eará eahpesihkarvuođaid dáfus mat gullet ogi váibmojitnii
  • Árvvoštallat dárbbu čuovvovaš dálkkaslaš bávččasgeahpádussii:
    • Parentale opiater, parenteral bávččasgeahpádusa ii dábálaččat galgga atnit riegádahttinlanjas, muhto vissis eavttuid vuođul sáhttá adnot báikkálaš bargodábiid mielde
    • epiduraljámiheapmi
    • spinaljámiheapmi
  • Árvvoštallan dárbbu addit dálkasiid ávttaid oažžut johtui.
    • Stimulerema riegádahttinlanjas sáhttá árvvoštallat jus oaivi lea spiraldávtti vuostá ja eai várut leame dystoci - eahpádusas galgá ráđđádallat ovddasvástideaddji riegádahttinossodagain/nissonklinihkain.
  • Bisttáhallan, guhkiduvvon mannolat o Váldonjuolggadus lea ahte ii galgga dahkat amnitomi árrat rahpasanmuttus riegádahttinlanjas. Spiehkasteami galgá vuođuštit ja duođaštit
    • Eahpádudas galgá ráđđádallat ovddasvástideaddji riegádahttinossodagain/nissonklinihkain

 

Vuođuštusat sirdit maŋŋel riegádahttima - nisson 

  • Darvánan vuossamátta vardimiin dahje vardima haga
  • Sfinkterruptur gráda III ja IV, čiekŋalis vaginála-/perinealárppat, cervixruptur
  • Eahpedábálaš vuosaidvardimat, atoni dahje vardimat árppain
  • Eará vuođuštusat

 

Vuođuštusat sirdimii - Aitto riegádan mánná

  • Várohuvvo dávda aitto riegádan mánas
  • Vuoigŋanváttisvuođat
  • Liitut, vihki dahje dákti doddjon
  • Fiskesdávda
    • Fysiologalaš fiskesdávdda sáhttá dikšut riegádahttinviesus ovttas gullevaš mánáidossodagain dainna eavttuin ahte gávdnojit
  • Eará vuođuštusat


Riegádahttinossodat

Riegádahttinossodagat galget váldit vuostá nissoniid geain lea dábálaš áhpehisvuohta ja pasieanttaid muttolaš riskkain heivehuvvon ossodaga gelbbolašvuhtii. Doppe lea keaisárčuohpasteami gearggusvuohta. Válljen ja gáibádusat riegádahttinossodagaide lea earret eará dan duohken lea go buohcciviesus mánáidossodat vai ii.

Davvi Dearvvašvuođas leat mis dát riegádahttinossodagat: 

Nissonat geat sáhttet riegádahttit riegádahttinossodagas

Nissonat geain leat dát riskafáktorat sáhttet riegádahttit riegádahttinossodagas dahje alit dásis, dainna eavttuin ahte ossodagas lea dárbbašlaš gelbbolašvuohta.

  • Hypertensiv dávda, litna ja muttolaš áhpehisvuođamirkkohus 
    • Duođalaš áhpehisvuođamirkkohusas riegádahttin dahkko báikkálaččat oktagaslaš árvvoštallama vuođul
  • Buoiddes pasieanttat (BMI> 30 og < 35  ovdal áhpehisvuođa)
    • Pasieanttat geain lea BMI gaskal 35 ja 40 ovdal áhpehisvuođa sáhttet riegádahttit riegádahttinossodagas oktagaslaš árvvoštallama vuođul ovttasráđiid ovddasvástideaddji nissonklinihkain 
  • Badjelmeare geahppa pasieanttat (BMI < 19  ovdal áhpehisvuođa)
  • Meroštallon ohkedeaddu > 4500 g
  • Trombofiliat muttolaš riskkain
  • Ovdal duođalaš váttisvuođat áhpehisvuođas dahje riegádahttimis
  • Indukšuvnnat
  • Birračuhppon nissonat geat jáhkkimis dárbbašit doavttirgelbbolašvuođa
  • Geat riegádahttet vuosttašgeardde > 35 jagi
  • Áhpehisvuohta  ≥41 +4
  • Pasieanttat geat leat dovden unnit heakka máŋga beaivvi
  • Bistilis čáhceváhpi > 24 diimmu
  • Biebmomuddejuvvon diabetes, bures muddejuvvon
  • Árra riegádahttintermiidna ≥35 + 0 beaivvi
    • Jáhkkimis dearvvaš árra riegádahtton mánát almmá váttis fáktoriid haga (ii stuoro 1, jumežat/eanet mánát, duođalaš áhpehisvuođamirkkohus dahje eará patologiija) gaskal 32 ja 35 vahkku riegádahttin sáhttá dahkkot Hámmárfeastta buohcciviesus.
  • Epilepsiija dohppehallamiid haga áhpehisvuođas vej. Ovttasráđiid nissonklinihkain
  • Jumešriegádahttimat
    • Plánejuvvon keaisárčuohpasteapmi go lea termiidna
    • Jumežat> 36 vahkku, ii mihkke mii hehtte sudno stuorruma2 ja plánejuvvon riegádahttin keaisárčuohpastemiin
    • Jumežat > 35 vahkku sáhttet riegádahttot Hámmárfeastta riegádahttinossodagas

 

Dát riegádahttimat berrejit dáhpáhuvvat buohcciviesus gos lea mánáidossodat

  • Oligohydramnion
    • Oligohydramnion4 > 35 vahkku sáhttet riegádahttit riegádahttinossodagas gos ii leat mánáidossodat oktagaslaš árvvoštallama vuođul Polyhydramnion5
  • Plánejuvvon vaginála riegádahttin go ovdal lea mánnágoahti čuohpaduvvon (oktagaslaš árvvoštallan sis geat leat riegádahttán vaginálat mat ovdal dan leat riegádahttán keaisárčuohpastemiin)
    • Sáhttá riegádahttit riegádahttinossodagas gos ii leat mánáidossodat dainna eavttuin ahte sin gieđahallet riskariegádahttin ja relevánta bargit galget leat doppe sajis. Jus dárbbašuvvo indukšuvdna, de dahkko oktagaslaš árvvoštallan ovttasráđiid nissonklinihkain/riegádahttinossodagain Hámmárfeasttas.
  • Nissonat geain lea heajos muddejuvvon biebmomuddejuvvon diabetes.
  • Insuliidnagáibideaddji diabetes > 35 vahkku ja eai leat orgánaváttisvuođat sáhttet riegádahttit riegádahttinossodagas Hámmárfeasttas


Nissonklinihkka

Nissonklinihkat leat stuorámus riegádahttinásahusat gos gávdno riegádahttinveahki spesiálagelbbolašvuohta. Sii galget sáhttit áimmahuššat sihke sin geat dábálaččat riegádahttet ja sin geas leat stuora váttisvuođariskkat, dm. riegádahttimat mas leat oahpes riskafáktorat sus gii galgá riegádahttit. Nissonklinihkain galgá gávdnan láhkái gelbbolašvuohta njuoratmánámedisiinnas ja ollu eará relevánta spesialisttat. 

Davvi Dearvvašvuođas leat mis dát nissonklinihkat: 

Nissonat geat galget riegádahttit nissonklinihkas

  • Diabetes mellitus (insuliidnagáibideaddji)
    •  > 35 vahkku nu ahte eai leat váttásmahtti fáktorat, sii sáhttet riegádahttit Hámmárfeastta riegádahttinossodagas, eahpádusas ovttasráđiid Romssa mánáidossodagain
  • Heittot muddejuvvon biebmomuddejuvvon diabetes, sii sáhttet maid riegádahttit Hámmárfeastta riegádahttinossodagas
  • Áhpehisvuođamirkkohus (duođalaš)
    • Sáhttet riegádahttit riegádahttinossodagas oktagaslaš árvvoštallama vuođul ovttasráđiid nissonklinihkain áhpehisvuođaagis > 35 vahkku
  • Ohki mas leat fuobmán ovdánanspiehkasteami ( mii dárbbaša intervenšuvnna oanehis áigge maŋŋel riegádeami)
  • Ii stuoro
    • < 35 vahkku riegádahttin galgá dahkkot nissonklinihkas 
    • > 35 vahkku riegádahttin sáhttá dahkkot Hámmárfeastta riegádahttinossodagas
    • > 37 vahkku eaige leat lassidávddat, riegádahttin sáhttá dahkkot riegádahttinossodagas oktagašlaš árvvoštallama vuođul ovttasráđiid nissonklinihkain.
  • Eanet mánát/vaginála jumešriegádahttimat
  • Jumežat > 35 vahkku sáhttet riegádahttot Hámmárfeastta riegádahttinossodagas
  • Vaginála riegádahttimat mas mánás lea bahta vulos guvlui ja olgguldas oažžut máná jorggihit dahkkojit nissonklinihkas dahje Hámmárfeastta riegádahttinossodagas. Riegádahttinossodagain sáhttet keaisárčuohpasteamit dahkkot válljemiid bokte ja dát čuvvot našuvnnalaš njuolggadusaid
  • Immuniseren mii váikkuha mánnái 
  • Duođalaš váibmo/varrasuotna-/geahpes- ja monin dahje duođalaš revmáhtalaš dávddat dahje čatnangođusdávddat eatnis dahje eará duođalaš dávddat eatnis
  • Ovdal riegádahttán máná duođalaš GBS infekšuvnnain
    • Sáhttá riegádahttit Hámmárfeastta riegádahttinossodagas 
  • Gárrenmirkogeavaheapmi áhpehisvuođas
    • Sáhttá riegádahttit Hámmárfeastta riegádahttinossodagas oktagaslaš árvvoštallama vuođul ovttasráđiid ovddasvástideaddji nissonklinihkain
  • Áhpehis nissonat LAR-divššus
  • HIV
  • Trombofili mas lea stuora riska trombosii dahje dilálašvuođaide mat lea vardinriska
  • BMI>40 ovdalgo lei áhpeheapme
    • BMI> 35 ovdalgo lei áhpeheapme, sis geat leat riegádahttán máŋgii ja ovdal leat leamašan dábálaš riegádahttimat, sáhttá árvvoštallat sii riegádahttet riegádahttinossodagas.
    • BMI>35 ovdalgo lei áhpeheapme < vahkku 35+0 beaivvi 
  • Árra riegádahttintermiidna ≥35 + 0 beaivvi 
    • sáhttet riegádahttit riegádahttinossodagas gos ii leat mánáidossodat
    • Dearvvaš árra riegádahtton mánát almmá váttis fáktoriid haga (ii stuoro7, duođalaš áhpehisvuođamirkkohus dahje eará patologiija) gaskal 32 ja 35 vahkku sáhttet riegádahttot Hámmárfeastta buohcciviesus.

 

Davvi dearvvašvuođa válljeneavttuid birra

 

  • Dearvvašvuođadepartemeanta lea mearridan válljeneavttuid riegádahttinfuolahussii mat gávdnojit Dearvvašvuođadirektoráhta bagadusas "Dorvvolaš riegádahttinfálaldat – kvalitehtagáibádusat riegádahttinfuolahussii (dárogillii)". Gáibádusat gustojit olles Dearvvašvuođa-Norgii, muhto daid sáhttá maid heivehit báikkálaš ja geográfalaš dilálašvuođaide.
  • Dát bargovuohki čilge gustovaš válljeneavttuid oktan dárkkuhemiiguin maid leat ráhkadan ovttaoaivilis Davvi dearvvašvuođa gynekologiija ja riegádahttinveahki fágaráđđi. 
  • Árvvoštallamat ja vejolaš rievdadusat eavttuid ektui nu mot dat leat sátnáduvvon bagadusas leat dušše dahkkon medisiinnalaš dohkálašvuođa ja pasieantta dorvvolašvuođa vuođul, iige leat otná dilli mii lea vuođđun, fágabirrasa vej. hástalusat ja "sávaldagat".
  • Válljeneavttut gustojit buot Dearvvašvuođa Davvi riegádahttinásahusaide, jorttamovrraide, doaktáriidda ja eará fidnojoavkkuide mat barget áhpehis nissoniiguin, singuin geat galget riegádahttit ja njuoratmánáiguin.
  • Válljeneavttut gustojit válljendoaimmaide. Dakkaviđe veahki - dilálašvuođat árvvoštallojit oktagaslaččat.

Viečča válljeneavttuid pdf hámis