HELSENORGE

Gynekologalaš iskkadeapmi

Gynekologalaš iskkadeapmi geavahuvvo gynekologalaš gillámušaid čielggadeapmái. Iskkadeapmi lea oassin gynekologalaš gillámušaid ja dávddaid diagnostiseremis. Go doavttir čađaha gynekologalaš iskkadeami, de iská son sihke siskkáldas ja olgguldas vuolledábiid. Dan dahká geahččan dihte dávdamearkkaid. Muhtun háviid ferte gynekologa iskat du dábálaččat, ja de váldojuvvo ultrajietna, røntgen ja váldojit varraiskosat, čielggadan dihte vejolaš dávdda ja addin dihte dutnje áibbas rievttes diagnosa.



Álggahus



Čujuhusat ja árvvoštallamat

Sihke fástadoavttir ja buohcciviessu sáhttá čujuhit gynekologalaš iskkadeapmái.



Ovdal

Gynekologalaš iskkadeapmái it dárbbaš ráhkkanit.

It sáhte váldit goaŧŧočotta/seallaiskosa jus dus lea mánnodávda.




Vuollel

Iskkadeapmi rievddada dan mielde movt mii čielggadit du.

Dábálaččat veallát beaŋkkas mas julggiide leat juolgedoalanat. Don nuoladat ovdal ovdal iskkadeami. Doavttir bidjá instrumeantta du viigái/cinnái, oažžun dihte bajilgova. Muhtun háviid sáhttá leat áigeguovdil iskkadeamis juogo váldit seallaiskosa dahje gođusiskosa. Dat lea dan duohken man dihte don leat gynekologalaš iskkadeamis. Doavttir iská du viiggá/cinná guvttiin suorpmain oktanis, seammás go dovdá du čoavjji. Dan dahká vai oažžu gova vejolaš baggamiin čoavjjis/vuolledábiin ja vai oažžu eambbo bienalaš dieđuid daid birra. Sáhttá maiddai leat áigeguovdil iskat du bahtaráiggi ovttain suorpmain.

Gynekologalaš iskkadeapmi loahpahuvvo dábálaččat vaginála ultrajietna - iskkademiin.

Iskkadeapmi ii galgga álgoálggus bávččagit. Jus dus lea ollu áibmu čoavjjis iskkadeamis, de sáhtát dovdat áibmobákčasiid go mii deaddit čoliid.




Maŋŋil

Sisačálihuvvon pasieanttat sáhttet iskkadeami maŋŋel mannat njuolga ossodahkii. Eará pasieanttat sáhttet mannat ruoktot dahje eará vejolaš šiehtadusaide buohcciviesus. 

Maŋŋel iskkadeami čállá gynekologa maid iskkadeapmi čájehii.

Iskkusvástádus

Iskkadeami boađus sáddejuvvo doaktárii gii čujuhii du. Sisačállojuvvon pasieanttat ožžot dábálaččat vástádusa nuppi beaivvi. Fáhkkatlaš dilálašvuođain addojuvvo gaskaboddosaš vástádus njuolga maŋŋel iskkadeami.




Váldde oktavuođa

Gávdnet go dan maid ohcet?