Koloskopiija

Vuordináiggit

Loga eanet vuordináiggiid birra (dárugillii) (Helsenorge)

Álggahus

Reaidu mii adno koloskopiija oktavuođas lea okta sodjas šláŋŋa, sullii lihka gassat go čuvdi, ja das lea okta báddenkámera, mas lea unna kámeraš ja čuovga dan geažis.

Ovdal

Dat lea dehálaš ahte logat dárkilit dan mii čuožžu ráhkkaneami birra gohččunreivves! Das maid čuožžu makkár čoallegurrendálkasa don galggat váldit.

Čoallegurren lea áibbas mearrideaddji bohtosiidda.
Eaktu dan čoalleiskkadeami lihkostuvvamii lea ahte čoalli lea áibbas ráinnas, das oaivvilduvvo ahte earán/lužas lea njárbat ja ahte lea čielga/čuvges ivdni. Gohččunreivves čuožžu makkár čoallegurrendálkasa don galggat váldit (ovdamearkka dihte Picoprep, Plenvu, Citrafleet ja vel eambbo) Jus don leat obbon, de soaitá dárbbašlaš liige čoallegurremii ovdal.

Anát go dehálaš dálkasiid iđđedis, ovdamearkka dihte váibmo dahje geahpesdálkasa, de galggat váldit daid čáziin nugo dábálaččat.
Lea go dus diabetes, de it galgga váldit iđđesdálkasa, insuliinna dahje diabetestableahta.

Varranjárbudeaddji dálkasiid galgá dábálaččat heaitit váldimis 2-10 beaivvi ovdal iskosa. Man galle beaivvi boahtá das makkár dálkasiid anát. Jus ii čuoččo čielgasit gohččunreivves máid leat ožžon, váldde oktavuođa fástadoaktáriin dahje buohcceviesuin buori áiggis.
Jus anát/geavahat Albyl-E de ii dárbbaš heaitit dainna ovdal iskosa.
Pasieanttat geain lea mekánalaš váibmouvssot dahje easkabáliid ožžon koronarstenta ii galgga heaitit varranjárbuban dálkasiiguin.

Vuollel

Ieš dat iskkus bistá dábálaččat gaskal 15 ja 45 minuhta. Koloskohppa biddjo gassačoali sisa ja gesso njozet ruovttoluotta nu ahte mii beassat oaidnit olles gassačoali siskkoža.

Dat lea dehálaš ahte guovdilastet ja vuoigŋat dábálaččat ja itge čavge čoavjedehkiid.

Go skohppa manná mohkiid meaddel čoalis de sáhttá leat ahte dovddat cikcun bákčasiid. Buohccedivššár deaddila moatte geardde du čoavjji nu ahte dat manná álkibuid daid mohkiid meattá.

Dat lea vejolaš oažžut muossáneami ja/dahje bákčasiid geahpededje dálkasiid. Jus ovdagihtii jáhkát ahte dárbbašat dan, de atte dieđu go ollet. Jus don leat ožžon bávččas geahpedeaddji dahje muossáneami dálkasiid de it sáhte vuodjit biillain ovdal beaivvi maŋŋel.

Váldde áinnas mieđusteaddji mielde.

Maŋŋil

Vuoiŋŋasteapmi: Sullii 2 diimmu

Dábálaččat vuolggat don buohcceviesus njuolga maŋŋel iskkadeami.

Jus leat ožžon dálkasiid, ja jus dálkkodeami lea čađahuvvon, de mii dábálaččat háliidit ahte don leat bearráigeahčus 1-2 diimmu maŋŋel dálkkodeami.

Maŋŋel iskkadeami boahtá dus leat CO2-gássa/áibmu čoliin, danne soaittát dovdat iežas baggan dahje ahte čoavji lea bávččas maŋŋel iskkadeami.

Jus leat váldon iskosat iskkadeamis de daid gehččet dárkileappot mikroskohpain.

Bohtosat iskosiin

Dábálaččat oaččut don diehtit ovttatmanos bohtosiid iskosiin, evttohusaid viidásit guorahallamii ja/dahje dálkkodeapmái.

Doavttir gii iskka du sádde maid reivve du fástadoaktárii bohtosiid birra du iskosis.

Bohtosat iskosiin mat leat váldon leat dábálaččat válbmasat 4 vahku siste, ja máŋgosat dain sáddejuvvojit du fástadoaktárii ja maiddái pasientii.

Jus leat buohcceviesu ásahusas orrume, ja galggat koloskopiijaiskkadeapmái, de oaččut don čuovvoleami dan ossodagas gosa gulat dahje doaktáris gii iskkai du. Čálalaš raporta sáddejuvvo du ossodahkii njuolga maŋŋel go iskkademiin leat geargan.

Čuovvoleapmi

Don oaččut čuovvoleami fástadoaktáris dahje buohcceviesu doaktáris.

Oažžut buhtaduvvot apotehkagoluin/goluin preparáhtaide.

Jus leat ožžon čálalaš dieđu gohččunreivves ahte fertet oastit preparáhtaid ovdal buohcceviesu diimmu, de sáhtát oažžut gokčojuvvot goluid. Ovdamearkkat preparáhtaide leat gurrendálkasat ovdal gastrodálkkodeami iskosa.

Leage várrogas

Ahte gassačoalli roasmmehuvvu instrumeantta geažil dáhpáhuvvá hárve.

Komplikašuvnna várra lea stuorámus jus ovdamearka dihte váldet eret stuora polyhpaid dahje šaddet galjidit baskkes osiid.

Jus oaččut čoavjebákčasiid mat lassánit, dahje vardimiid, fertet jođánit/dalán váldit oktavuođa buohcceviesuin.