Bures boahtin Hammerfeastta buohcciviesu riegádahttinossodahkii

Pasientii dieđut

 

Bures boahtin riegádahttin- ja gynekologalaš ossodahkii

Ossodagas leat guokte juhkosa ovttas, sihke riegádahttit ja sii geat leat easkka riegádahttán. Doppe lea maiddái gynekologalaš (nissondávddaid) ossodat.

Ossodagas barget mánáiddivššárat, čalbmeeatnit, gynekologat, buohccidivššárat, mánáiddoaktárat, čorgejeaddjit ja gievkkanbargi.

Muhtomin leat doppe maiddái buohccidivššároahppit ja čalbmeeadneoahppit.

Mii sáhttit maiddái ordnet dutnje eará bargiid veahkkin, nu go sosionoma, báhpa, fysioterapautta ja psykologa.

baby

Lihkku ođđa olbmuin!

Mánnáoažžunossodagas galggat beassat oahpásmuvvat iežat mánáin, njamahit ja ovttastallat iežat mánáin.

Mii áigut buoremus lági mielde rávvet ja doarjut du.

Fálaldagat dutnje

Man guhká

Sáhtát ruoktot vuolgit goas ieš háliidat. Mii ávžžuhit du orrut dassá go njamaheapmi ja mánnádikšu manná njuovžilit, ja dassá go ieš leat boahtán vuimmiid ala. Eatnasat orrot ossodagas 3-4 beaivvi dahje 4-5 beaivvi maŋŋel keaisárčuohpadeami.

Borramat

Iđitborramuš dii. 08.00
Gaskabeaivvit dii. 12.00
Eahkesborramuš dii. 17.00 rájes eahkeda mielde

Jus dárbbašat borrat earret dieid áiggiid, de gávdno ossodagas borramuš. Oapmahaččat sáhttet soahpamuša vuođul oastit iđitborramuša ja eahkesborramuša ossodagas. Gaskabeivviid ostet kantiinnás.

Guossit

Guossit sáhttet fitnat dii. 18.00–20.00.

Áhčči ja dudno mánát gal sáhttet eará áiggiid maid fitnat, muhto dalle galgabehtet stobus leat. Guossit eai galgga fitnat vuoiŋŋastanáiggis, mii lea dii. 14.00–16.00.

Muitte ahte eará mánnáoažžut soitet dárbbašit ráfis vuoiŋŋastit. Danne eai galggaše dus fitnat guossit lanjas eará go gussiid áiggis.

Idjadeapmi

Pasieantahoteallas 5. gearddis:

Jus fal lea sadji, de sáhttá doppe láigohit lanja mii máksá 455,- kr jándoris oktan borramušain. Ovtta jándora orrun riegádahttima oktavuođas lea nuvttá.

Telefovdna

Mii bivdit jáddadit mobiltelefovnna dahje atnit jaskadin riegádahttima vuolde, ja muđui váruhit ahte telefovdna ii muosehuhte earáid ossodagas. Ale divtte mobiilatelefovnna leat máná seaŋggas.

Vuoiŋŋastanáigi

Ossodagas lea vuoiŋŋastanáigi dii. 14.00–16.00. Dalle ávžžuhit buot etniid oađđit dahje vuoiŋŋastit. Dien áigodagas eai berre guossit fitnat eai ge galgga leat eará doaimmat.

Livččii buorre jus jearat ja dovddahat iežat sávaldagaid ja dárbbuid.
Don ieš dieđát man olu veahki dárbbašat.

Post partum ságastallan

Riegádahttin lea stuora vásáhus, sihke buriid ja heajos beliiguin.

Oallugat dárbbašit ságastallat dan birra. Danne du čalbmeeadni fállá ságastallat duinna vuosttaš beivviid mielde maŋŋel riegádahttima.

Du guoibmi sáhttá áinnas leat mielde. Doai beassabeahtti maiddái guorahallat riegádahttima, hupmat riegádahttima, vuordámušaid ja beahttašumiid birra. Dat lea ávkin sihke alccesat ja čalbmeeadnái.

Seammás čalbmeeadni iská mánágoađi, ráidnema ja gorostagaid jus dat leat. Dalle sáhtát jearrat, jus lea mihkke maid jurddašat.

Rutiidnaiskosat

Mii mihtidit varraproseantta 2. beaivvi maŋŋel riegádahttima sis geat leat vardán eambbo go mii lea dábálaš.

Govat aviisii

Finnmark Dagblad boahtá govvet. Dieđut áiggiid birra leat távvalis ossodagas.

Vuollenjáržá

Fysioterapauta addá guovtte geardde vahkkus dieđuid dan birra mo čavgedallat vuolledehkiid ja vuollenjáržžá. Jus dus leat erenoamáš givssit, dego ovdamearkka dihte duođalaš dákteloažžamat, de muital sutnje vai sáhttá rávvet mo galggat bargat.

Dieđut ja rávvagat

Jeara jus lea mihkke máid jurddašat!

Mis leat maiddái videofilmmat riegádahttima, njamaheami ja vuollenjáržžá čavgedallama birra.  Jeara ja mii čájehit daid.

baby

Don ieš

Ráidnen

Riegádahttima maŋŋel vardá mánágoahti sullii guhtta vahkku, danne go mánágoađis lea hávvi dakko gokko maŋožat leat leamaš gitta. Ráidnemis boahtá álggos varra. Dađi mielde unnu vardin ja golggus ruškkoda. Lea maiddái dábálaš vardit 10-12 beaivvi maŋŋel riegádahttima.

FUOMÁŠ! Mana doaktára dahje čalbmeeatnu lusa jus hui garrasit varddát, jus bohtet varračoalttut, jus báhkkanattat, jus lea guohca hádja, dahje čoavji lea bávččas eará háve go dalle go njamahat.

Veallá gopmut (čoavjji alde) sullii 30 min. guovtte geardde beaivvis

Mánágoahti geassása čoahkkái maŋŋel riegádahttima. Dan sáhtát dovdat dego garra čoaltun nábi duohken. Maŋŋel sullii 10 beaivvi it šat dovdda dan, ja maŋŋel 40 beaivvi lea das fas dábálaš sturrodat. Vai mánágoahti manná čoahkkái ja gurre vara olggos, de berret gopmut veallát muhtomin. Mánágoahti geassása čoahkkái maiddái dalle go njamahat, ja dat sáhttá leat oalle bávččas vuosttaš beivviid maŋŋel riegádahttima.

Várut infekšuvnnas

Vuosttaš geardde go lihkat maŋŋel riegádahttima, de galgá muhtin min bargiin veahkehit du. Mii ávžžuhit ahte doiddát vuolil juohke háve go leat hivssegis fitnan. Lonut varralihpara dávjá ja várut ahte vuolil lea buhtis ja goikkis. Ráidnengolgosiidda sáhttet baktearat šaddat.

Go bures basat gieđaid, de eastadat baktearaid njoammumis mánnái. Danne berret juo vierrun váldit ahte basat gieđaid:

  • juohke háve go leat hivssegis fitnan, dahje go leat molson varralihpara
  • ovdal go njamahat
  • ovdal go divššut máná, ja go ráidnet máná čalmmiid dahje nábi
  • ovdal go vieččat biepmu

Borgguheapmi

Buohcciviesus ii leat lohpi borgguhit.

Muitte ahte borgguheapmi sáhttá:

  • dagahit ahte mielki unnu
  • addit mánnái abstineanssaid mat dagahit ahte mánná čierru ja unohastá
  • hehttet máná stuorrumis
  • dagahit allergiijalaš reakšuvnnaid
  • dagahit mánnái vuoiŋŋahatinfekšuvnna

Danne it galgga ovttage suovvat borgguhit lanjas gos mánná lea.

Jus ieš borgguhat, de geahččal heaitit, dahje juobe unnidit ge borgguheami. Ale borggut dakka ovdal go njamahat.

Riegádahttingatnjalat 1.-4. beaivvi

Lea dábálaš ahte mielladilli ja mokta rievddada maŋŋel riegádahttima. Dat lea lunddolaš danne go lassánan hormonabuvttadeapmi dahká du hearkkibun, ja dat lea reakšuvdna maŋŋel riegádahttima ja go mánnáseaŋggas leat unnán oađđán. Don dovddat ieš nai ahte leat hui hearki ja dovddolaš. Diet dovddolašvuohta dahká seammás ahte don johtilit dovddat ja fuomášat máná dárbbuid, nu ahte mánná oažžu buoremus divššu. Várut fal vuoiŋŋastit nu dávjá go beasat. Sáhtát maid gussiid fitnama veahá ráddjet, vai alccet lea álkit dien áigge.

baby

Njamaheapmi

Čižžemielki lea borramuš ja dálkkas

Du čižžemielki lea juste heivehuvvon du mánnái, ja lea áidna borramuš maid du mánná dárbbaša vuosttaš 4-6 mánu.

Vel buoremus mielkelasáhusain ge váilot ollu deaŧalaš ávdnasat mat čižžemielkkis leat. Čižžemielki lea deaŧalaš earret eará máná vuoiŋŋamaččaid, oainnu ja čoliid ovdáneapmái. Proteiidna, sohkar ja buoidi leat juste rievttes meari mielde ja dat rievdá čižžemielkkis iešalddis máná dárbbu ektui.

Čižžemielki suddje máná ollu infekšuvnnaid vuostá, danne go eatnis šaddet anti-ávdnasat maid mánná dasto oažžu čižžemielkki fárus.

Iešmuddejeaddji

Berret mánnái fállát čičči nu johtilit go vejolaš maŋŋel riegádeami. Go mánná njammá, de álggahuvvo mielkešaddu ja mánágoahti geassása čoahkkái.

Divtte máná njammat nu dávjá go orru háliideame. Lea dábálaš ahte mánná álggos njammá 10-20 geardde jándoris. Dalle boahtá mielkešaddu bures johtui ja dáidá eastadit du čiččiid čárdnamis.

Muhtin mánát leat šlieddasat ja ođđet ollu vuosttaš jándora.

Vuosttaš beivviid šaddá dus njuoskamielki (kolostrum). Das lea valjit buoidi ja proteiidna ja maiddái anti-ávdnasat mat várjalit infekšuvnnaid vuostá. Go mielkešaddu duođai boahtá johtui 2-4 beaivvi maŋŋel riegádahttima, de sáhttet du čiččit šaddet bákčasat ja garrasat ja mánnái sáhttá leat váttis darvehit čižžeoaivvi. Diet láve njuolgat ovtta guovtti beaivvis. 

Vuogas njamahansadji

Vai njamaheapmi manná nu njuovžilit go vejolaš, de lea deaŧalaš gávdnat vuogas njamahansaji ja -vuogi.

Eastadit čižžeoivviid bávččageamis

Várut ahte mánná njammá čičči riekta, ii ge dušše čižžeoaivegeaži. Doala maná iežat vuostá, ja mánás galgá čižži leat njálmmi dievva. Čohkká vuohkkasit, ja sáhtát maiddái gieđa vuollái bidjat boalstara/guottá vai mánná ii dárbbaš "njammásit gitta".

Siđa min veahkkin gávnnahit mo lea vuogas njamahit.

Go mánná lea bures dohppen čižžeoaivvi, de oažžu njammat dassá go ieš luoitá.

Ossodat lea eadni-mánná ustitlaš

Mii ávžžuhit du atnit máná iežat luhtte birra jándora, ja njamahit dalle go mánás lea borranmiella. Ale bala oađđimis ovttas mánáin – it don fiera máná ala! Easkkariegádan mánnái lea buoremus dilli go beassá leat eatni lahka.

Jus mánná čierru ja muosehuvvá, ja jus ieš váibbat, de sáhtát riŋgestit midjiide. De mii geahččat máná vai beasat vuoiŋŋastit. Mielki lassána buorebut go eadni ja mánná leaba ovttas eanas oasi jándoris.

Bohčin

Ovdal go vuolggát ruoktot, de sáhtát ossodagas oahppat bohčit iežat.

Čižžegoavdi ja pumpen

Muhtimat soitet álggus fertet várjalit čičči ja geavahit goavddi/olggoža go njamahit. Dan oaččut geavahit dušše dihto dárbbu mielde ja bargiid rávvagiid mielde. Čižži ii guorran oalát go geavahat goavddi ja mánná soaitá oažžut beare unnán mielkki. Lea mihá stuorit várra oažžut čižževuolšši jus guhká geavahat čižžegoavddi.

Pumpe dušše dárbbu mielde ja ovttasráđiid bargiiguin.

Fálaldat jođu mielde

Mielkešaddu doaibmá fálaldaga ja jođu prinsihpa mielde. Lea namalassii nu ahte mađi eambbo mánná njammá, dađi eambbo mielki šaddá. Eanemus mielki šaddá dakka maŋŋel go čižži lea guorranan. Guokte diimmu maŋŋel lea 75 % mielkkis fas šaddan ođđasis! Danne ii leat dárbu seastit mielkki. Gánnáha čálistit man dávjá mánná njammá.

Juga valjit, eandalii čázi.

Čoavjebonjahat

Moatti vahkkus leat čiččit hárjánan mielkebuvttadeapmái. Dat unnot, eai ge šat nu čavgga. Dat ii mearkkaš ahte mielkešaddu lea unnon.

Mielki ii noga, muhto duollet dálle sáhttá mielkeboahtu leat váddáseabbo, eandalii jus ieš leat šlundi dahje váiban. Ale vuollán!

Soaitá ábuhit jus veahá ruvvet čižžeoivviid ovdal go njamahišgoađát.

Mánná dábálaččat ii dárbbaš eará go čižžemielkki vuosttaš guhtta mánu. Berret goit njamahit vuosttaš gutta mánu ja eandalii jagi. Berret ain njamahit maŋŋel go addigoađát eará biepmuid mánnái. Don mearridat ieš man guhká njamahat. Ale beroš das maid «buohkat earát» lohket ja oaivvildit

Mánná

Oahpásmuvvat mánnái

Vai doai mánáin bures oahpásmuvvabeahtti, de berrebeahtti leat eanemus lági mielde ovttas. Don berret ieš dikšut ja lávgut máná, dakkaviđe go orut nagodeame ja duostame. Mii oahpahit ja rávvet mo galggat dahkat.

baby

Nettovihkken

Mii nettovihkket máná 2. beaivvi rájes. Lea dábálaš ahte easkkariegádan mánná geahppu gitta 10 % riegádandeattu ektui. Mii háliidit ahte mánná lea fas lossugoahtán ovdal go vuolggát ruoktot.

Mánáiddoavttirvisihtta

Mánáiddoavttir iská máná 3. beaivvi maŋŋel riegádeami, dahje ovdal dan, jus nu fargga leat vuolgime. Son guldala earret eará váimmu, geahppáid, refleavssaid ja čoarbbeallađđasiid. Galggat eandalii jearrat jus lea mihkke maid jurddašat.

Náhpi

Náhpegeahči luovvana 5-10 beaivvi sisa. Jus doalat nábi goikkisin, de eai šatta baktearat ja dat luovvana johtileappot. Lea buorre bures bassat nábi čáziin dassá dat luovvana. Dasto galgá náhpesadji doalahuvvot goikkisin dassá go lea liiki šaddan badjel. Jus hávvi golgá, de sáhtát bassat klorhexidinain (mas ii leat sriita).

Nieiddažat

Nieiddažiid galgá vuolil bassat ovdabeali guovllus maŋos, (it berre bassat cinnebaksamiid gaskkas), dušše doidit golgi čázis.

«Minimánnodávddat»

Lea dábálaš ahte vuolil boahtá šliivi dahje veahá varra vuosttaš 14 beaivvi mielde. Dat boahtá eatni hormonain, ii ge leat várálaš.

Bártnážat

Ovdaliiki
Bártnážiin lea ovdaliiki dego seakka árppuiguin gitta návleoaivvis. Danne dan ii galgga jorgut ovdal go iešalddis luoitá jorgasit.

Čižžegolggus

Sihke nieiddažiin ja bártnážiin sáhttet čižžerávssát leat bohttasat ja golgat. Daid ii galgga čárvut. Dat boahtá eatni hormonain ja njuolgá iešalddis.

Gullu maid iskojuvvo ovdal go vuolgibeahtti ruoktot

Máná dikšun

Ihtalupmi

Muhtin mánát ihtaluvvet, ja dat boahtá eatni hormonain. Dat jávká iešalddis muhtin áiggi geahčen.

Rukses cissa

Muhtomin sáhttá máná lihparis vuhttot rukses cissa. Dat boahtá monimuččaid ráidnemis, ii ge leat várálaš.

Čalmmit

Lea dábálaš ahte čalmmit golget veahá. Daid sáhttá bassat čalbmebassančáziin. Mii iskat lea go čalmmiin infekšuvdna. Jus šaddá infekšuvdna, de dálkkoduvvo dat čalbmegoaikkanasaiguin.

Liiki

Njuoratmáná liiki lea hearki. Danne lea deaŧalaš dan doalahit buhtisin ja goikkisin. Erenoamáš deaŧalaš lea máhciid doallat goikkisin. Ale ane sáibbu. It dárbbaš bassat máná go lea cissan. Jus liiki orru leame ruoksat, de sáhtát vuoidat mánásálvvain.

baby

Vuovttat ja gaccat

Berret bures bassat vuovttaid ja oaiveasi, vai eai šatta ganat. Gaccaid ii galgga čuohppat. Geahččal gáskit várrogasat jus leat beare guhkit.

Følling-iskkus

Áramusat 48 diimmu maŋŋel riegádeami váldit mii mánás varraiskosa. Dat lea rutiidnaiskkus guorahallan dihte 25 iešguđetlágan hárvenaš dávdda.

Iskkus vurkkoduvvo 5-6 jagi ja iskkus váldojuvvo dušše jus váhnemat mieđihit. Váhnemat ožžot dasto dieđu iskosa birra dušše jus mánás lea juoga maid ferte viidáseappot guorahallat.

Fiskkodeapmi

Mánás galget buot rukses varraseallat lotnahuvvat maŋŋel riegádeami. Dan barggu bargá vuoivvas. Dan oktavuođas sirrejuvvo ivdneávnnas man namma lea bilirubin. Jus gártá olu dakkár ávnnas, de čoahkkana dat máná liikái, mii šaddá fiskat. Dat sáhttá oidnot 3-4 beaivvi maŋŋel riegádeami. Jus šaddá menddo ollu, de sáhttá leat bahá.

Čuovgadikšu

Muhtomin lea dárbbašlaš hoahpuhit bilirubin suddadeami ja dat dahkko go bidjat máná vásedin čuovgga vuollái.

Bassanservieahtat

Oasto bassanservieahtat sáhttet leat áhpasat, muhto sáhttet maiddái dagahit allergiija. Danne it berre geavahit dakkáriid.

Go ruoktot boađát

baby

Olgun

Ale váldde máná olggos jus lea galbmaseabbo go 10 buolašgráda. Muđui fertet árvvoštallat dálkki ja biekka. Hárjet máná dađi mielde leat eambbo olgun. Várut ahte máná njeaiga ii biekka.

Dearvvašvuođadivššár

Mii addit dieđu dearvvašvuođadivššárii ahte don leat riegádahttán. Son váldá dasto oktavuođa duinna ja fitná guossis vuosttaš vahkku mielde. Váldde eandalii ieš oktavuođa suinna dakkaviđe go leat boahtán ruoktot. Dalle álgá son farggabut čuovvolit máná ovdáneami.

Seksuála ovttastallan

Doai sáhttibeahtti álggahit seksuála ovttastallama dakkaviđe go dus lea miella. Muhto muitte ahte sáhtát fas šaddat áhpeheapme vaikko mánnodávddat eai leat ge álgán!

Mánnodávddat

Jus njamahat, de álget mánnodávddat dábálaččat 3 – 6 mánu sisa maŋŋel riegádahttima. Jus it njamat, de álget farggabut.

Čavgedallat

Go ollet ruoktot, de lea deaŧalaš joatkit hárjehallamiiguin maid leat oahppan buohcciviesus. Erenoamážit lea deaŧalaš čavgedallat vuolil, danne vai vuollenjáržá fas nanosmuvvá. Ale álgge eará hárjehallamiiguin ja lášmmohallamiiguin ovdal go lea gollan 6-8 vahkku riegádahttima rájes.

Iskkadeapmi maŋŋel

Fertet ieš váldit oktavuođa čalbmeetniin dahje doaktáriin geas lea leamaš ovddasvástádus du ovddas ovdal riegádahttima, ja diŋgot diimmu iskkadeapmái maŋŋel riegádahttima ja oažžut prevenšuvdnarávvagiid. Dat heive 6 – 10 vahkku maŋŋel riegádahttima.

Čižževuolši

Muhtin nissonat ožžot čižževuolšši. Eastadan dihte dan, de gánnáha:

  • njamahit goappaš čiččiid vurrolaga
  • ruvvet eret mielkečuolmmaid jus dat leat (mielkečuolmmaid sáhtát ruvvet dušše maŋŋel go mielki lea golgagoahtán, namalassii go mánná lea njammagoahtán, go leat bohčigoahtán dahje pumpegoahtán)
  • váruhit ahte čižžeoivviide eai šatta hávit
  • váruhit ahte it goalo, it ge biggot čiččiid
  • garvit čižžedoalaniid (ČD) main leat metállat

Jus šaddet váttisvuođat

Jus leat váttisvuođat njamahemiin dahje leat jearaldagat, de váldde oktavuođa dearvvašvuođadivššáriin dahje čalbmeetniin.

Loahpas

Vaikko dál orut ge návccaid ala fas boahtán, de mii ávžžuhit du ordnet veahki ruovttubargguide. Váldde gulul, vuoiŋŋas bures ja finat smávva mohkiid olgun. Mii sávvat dus leat leamaš buorit beaivvit min luhtte, ja mii sávvat dutnje ja du bearrašii dearvvuođa.

Ruoktot mátkkošteapmi

Pasieantamátkedoaimmahus máksá ruoktot mátkkošteami hálbbimus ruvttosáhtu mielde. Jus priváhta biillain mátkkoštat, de máksojuvvo nu ollu go bussebileahtta mávssášii.

Mátkeguoimmi ovddas máksojuvvo dušše jus leat medisiinnalaš ákkat dasa. Dan ferte doavttir dahje čalbmeeadni mearridit.

Vurke buot guittiid ja sádde mátkerehkega Pasieantamátkedoaimmahahkii. Skovi gávnnat dáppe:

www.pasientreiser.no

Sáhtát maiddái riŋget dohko jus leat gažaldagat dahje dárbbašat veahki, tlf. 05515.

 

Čálit

Oktavuohta

Riegádahttin, Hámmarfeasta