Idjadit pasieantahoteallas

Bures boahtin Hammerfeastta buohcciviesu gynekologalaš ja riegádahttinossodahkii

Don sáhtát orrut min pasieantahoteallas 5. gearddis jus fal lea sadji. Mis leat vihtta lanja gynekologalaš pasieanttaide, áhpehis nissoniidda, riegádahttán nissoniidda ja sin mielčuovvuide, ja máná lagamusaide, go mánná lea mánáidossodagas

 
Váldde oktavuođa riegádahttinossodagain jus áiggut lanja, ja doppe čálihat sisa ja vieččat čoavdaga.

Áhpeheamit geat vurdet riegádahttit

Dát guoská áhpehemiide geat medisiinnalaš sivaid geažil fertejit orrut riegádahttinossodaga lahka, dahje go ii leat hoteallalatnja fidnemis Hámmárfeasttas.

Galgá ráhkaduvvot plána dasa mo riegádahttinossodaga čalbmeeadni galgá čuovvolit áhpehis nissona dili. Don galggat maiddái oažžut gihppaga “Bures boahtin riegádahttin- ja mánnáoažžunossodahkii”.
Jus dárbbašat oktavuođa čalbmeetniin, de sáhtát váldit oktavuođa riegádahttinossodagain.

Mánnáseaŋggas

Dearvvaš nisu gii lea riegádahttán dearvvaš máná, sáhttá válljet orrut mánnáoažžunossodagas dahje pasieantahoteallas, jus doppe lea sadji. Riegádahttán nisu ferte ieš háhkat dieđuid das mo ossodat čuovvola easkkáriegádahttán eatni ja máná. Čalbmeeadni dahje mánáiddivššár váldá oktavuođa juohke váktamolsumis, ja muđui sáhtát gulahallat riegádahttinossodagain.

Mánná:

O2saturasjon
Gulu iskat
Easkariegádahttinscreening
Vihkket 2. ja 3. beaivvi maŋŋel riegádeami
Mánáiddoavttir iská máná

Eadni:

Čuovvoleapmi maŋŋel riegádahttima
Bagadit njamaheami hárrái
Ságastallan maŋŋel riegádahttima
Olggosčálihanságastallan

Golut
  • Eadneolmmoš orru nuvttá pasieanttahoteallas go lea vuordimin riegádahttit. Mielčuovvuide máksá 465 kr jándoris oktan iđitborramušain.
  • Riegádahttima oktavuođas oažžu mielčuovvu ovtta nuvttá idjadeami pasieanttahoteallas dahje ossodagas. Jus mielčuovvu orru guhkit go jándora de máksá idjadeapmi oktan borramušain 765 kr.
  • Buot hoteallagussiide geaiguin ii leat riekti oažžut orruma ja borramuša, de máksá idjadeapmi 765 kr jándoris oktan iđitborramušain.
Rehkega idjadeami ovddas sáddet mii poastta mielde.
Go vuolgigoađát, de atte dieđu riegádahttinossodahkii vai besset registreret orruma.

Borran
Gynekologalaš pasieanttat, áhpehis nissonat, riegádahttán nissonat ožžot borramuša riegádahttin/gynekologalaš ossodagas, ja oapmahaččat mánáide geat leat bidjon mánáidossodahkii ožžot borramuša mánáidossodagas.

Doavttir mii lea vávttas, mearrida galgá go lagasolmmoš sisačálihuvvot ossodahkii

Buot mánáin mat sisačálihuvvojit mánáidossodahkii, lea vuoigatvuohta oažžut ovtta lagas olbmo leat su luhtte, ja orrut ja borrat nuvttá. Go leat erenoamáš ákkat, de sáhttet áhpeheamit, mánnáoažžut ja pasieanttat gynekologalaš ossodagas oažžut gokčojuvvot orruma ja borrama ovtta mielčuovvu ovddas.


 Čálit


Oktavuohta

Riegádahttin, Hámmarfeasta


Gávdnet go dan maid ohcet?

​Eat vástit ruovttoluottadieđuide. Ále sádde persovnnalaš dieđuid, omd. e-boasta, telefovdnanummira dahje persovdnanummira.