Dálkkaslaš divššu ulbmil lea oažžut dássedis miellalági. Gávdnojit máŋggalágan dálkasat main lea buorre effeakta.

Go leat maniijalaš, de lea dávjá eanemus effeakta litiumas ja/dahje antipsykohtalaš dálkasiin. Dasa lassin berret don heaitit vejolaš eará dálkasiiguin mat doibmet lossamiela vuostá. Dat sáhttet hedjonahttit du maniijalaš muttu.

Lossamiela muttus geavahuvvojit maiddái dálkasat mat dássedit miellalági. Dasa lassin geavahuvvojit maid muhtomin dálkasat mat doibmet lossamiela vuostá. Dattege lea riska geavahit dálkasiid mat doibmet lossamiela vuostá, go dat sáhttet jorggihahttit du maniijalaš dahje measta maniijalaš (hypomaniija) muddui.

Buohkain geain lea bipolára gillámuš berrejit dálkasat leat olámuttos, maiguin sáhttet álgit ovttatmano go dovdet maniija dahje hypomaniija (heahtedálkasat).

Maŋŋel go mii leat dikšon fáhkkatlaš muttu, de mii heivehit bajásdoallandivššu dutnje. Dat galgá dutnje boahtteáiggis leat veahkkin hehttemis ođđa maniija dahje lossamiella muttuid.

Bipolára gillámuš lea genehtalaš ja biologalaš evttolaš dilálašvuohta, ja dan dihte ferte eanas gerddiid dálkkodeapmi bistit olles eallima. Go effektiiva bajásdoallandálkasa leat gávdnan, de du čuovvola dábálaččat du fástadoavttir. 

Lassin dasa ahte ieš fertet gozihit ahte dus álot lea olámuttos dárbbašlaš dálkasat, de berre maid du fástadoavttir jámmat váldit varraiskosiid dus. Varraiskosat čájehit leago dálkasa konsentrašuvdna buorre, dahje berret go don unnidit dahje lasihit dosa.

Jus almmatge doaktára rávvagiid vuostá válljet heaitit dálkasiiguin, de lea hui dehálaš ahte heaittát dađistaga, vai garvvát gillámuša boahtimis ruovttoluotta dahje fáhkka vearráneami.