CT iskkadeapmi váimmus

Álggahus

Eanas pasieanttat geat čujuhuvvojit váimmu CT - skánnemii, háliidit oažžut iskkaduvvot iežaset váibmosuonaid. Váibmosuonaid gelbbolašvuohta lea dehálaš vai sáhttit addit pasieanttaide geain lea raddebákčasat optimála divššu ja vai sáhttit árvvoštallat leago riska ahte váibmosivva deaivida (einnostus). Teknologalaš ovdáneapmi CT - skánnemis lea dahkan vejolažžan čájehit váibmosuonaid seamma buresgo árbevirolaš vugiin mas kontrásta biddjo njuolga váibmosutnii maŋŋelgo nállu lea biddjon muhtun sutnii.

Váibmosuonaid CT - skánnen lea jođánis ja oadjebas teknihkka mas leat unnán váttuid. Vuohki heive buoremusat čujuhit dábálaš suonaid main eai leat baskkádagat (stenosarat).

Váibmosuotnadávda sáhttá hilgojuvvot oalle sihkkarit ahte lea sivva raddebákčasiidda. Daidda pasieanttaide lea hui buorre einnostus go das lea riska vuollin oažžut duođalaš váibmosivaid ollu jagiid ovddasguvlui.

Angina pectorisis (váibmogeasáhagat) boahtá baskkádagain main lea molsašuddi kalsium hivvodat (kálka). CT - skánnen lea maiddai buorre vuohki čájehit baskkádagaid, muhto CT - govaid šaddá váttis oaidnit go kalsiuma lassána suotnaseaidnái.

Vai hehttet dán váttisvuođa, de govvejuvvo álggos govva mii addá bajilgova (skánnen) váibmosuonain, kontrástta haga. Mašiidna dahká vejolažžan dovdat kalsiuma (kálka) suonaid siste ja čájeha kalsiumsisdoalu logu. Dat gohčoduvvo kalsium score. Jus kalsium score lea badjel mearriduvvon meari, de dahkko iskkadeapmi kontrástta haga. Eará iskkadeamit sáhttet leat áigeguovdilat go galgá kártet leago váibmosuotnadávda.

Muhtun ásahusat fállet kalsium score mihtideami váibmosuona iskkademiin kontrástta haga. Kalsium score lea čadnon stuorat dáhpáhusaid riskii maid váibmosuotnadávda dagaha nugo váibmodohppehaga ja fáhkka váibmobisáneami: mađi eanet kalsium score, dađi stuorit riska. Individuála čujuheami čuohpadeami ektui ii sáhte dahkat kalsium scoriin dušše.

Dearvvašvuođabargit

Čujuhusa listu - fástadoavttir dahje earát dearvvašvuođabálvalusas čujuhit guorahallamii

Dearvvašvuođabargit

fástadoavttir dahje earát dearvvašvuođabálvalusas čujuhit guorahallamii

Dieđut ovddeš váibmodohppehallama, ovddeš čuohpadeapmi váibmosuonain (viiddideapmi (PCI), bypass-čuohpadeapmi (varrasuonaid molsut váimmus jna) ja váibmosuotnadávddaid riskafáktorat berrejit leat mielde čujuheamis.
Dieđut mat duođaštit monimašdoaimma (s-kreatin ja e-GFR) Ii berre leat boarrásetgo ovtta vahkku.
Jus pasieanttas lea ovdal leamaš reakšuvdna røntgenkontrástii, de ferte čielggaduvvot goas reakšuvdna čuožžilii, dávdamearkat, kontrástamálle ja makkár čielggadeamis lei.

Ovdal

Fásta dálkasiid sáhttá váldit nu movt dábálaččat, it dárbbaš borakeahttáivuođas leat. Juhkosat main lea koffeiidna nugo gáffe, cola ja deadja lasihit váibmofrekveanssa, boađus das lea heajubut govvakvalitehta ja daid berre garvit dássážiigo iskkadeapmi lea čađahuvvon. Seamma ákka dihte ii galgga borgguhitge ovdal iskkadeami.

CT - iskkadeamis geavahuvvojit røntgensuotnjarat. Jus lea áhpeheapme dahje lea eahpesihkkarvuohta leago pasieanta áhpeheapme, de galgá árvvoštallojuvvot vuđolaččat sáhttágo iskkadeami maŋidit dahje sáhttágo pasieanta váldit eará iskkademiid røntgensuotnjariid haga.

Jus leat ovddeš reakšuvnnat kontrástagolgosii, de ávžžuhit pasieantta váldit oktavuođa ossodagain ovdal CT - iskkadeami. Hehtten dihte sullasaš reakšuvnnaid ferte pasieanta váldit dálkasiid eahkeda ovdal ja iđđes dan beaivvigo iskkadeapmi lea. Dábáleamos kontrástagolgosa reakšuvdna lea ihtalupmi mii sakŋida, mii jođánit manná badjel antihistamiidna tableahtain. Duođalaš dilálašvuođain sáhttá pasieanta oažžut vuoigŋanváttisvuođaid dahje ahte varradeaddu gahččá mearkkašuhtti ollu. Dakkár reakšuvnnat leat hui hárve, ja čuožžilit eanas háviid oanehisáiggi maŋŋelgo kontrástagolgosa lea ožžon.

Lea gáibiduvvon váldit varraiskosa oanehisáiggi ovdal CT- iskkadeami vai sihkkaraste ahte monimašdoaibma ii leat heitot. Kontrástagolggus sáhttá vearáskahttit monimašdoaimma, erenoamážit pasieanttain geain lea diabetes mellitus. Vaháguhtti effeakta lea gitta kontrástagolgosa hivvodagas ja dagaha hárvenaš váralašvuođa go váldá CT váibmosuonain. Duođalaš heajos monimašdoaimmas oažžu pasieanta 500 - 1000 ml sáltečázi njuolga sutnii.

Ovdal skánnen sáhttá álggahuvvot, de biddjo plastihkkabohcci (venflon) sutnii ( čoahkkesuotna) mii lea giehtagávvagis. Varrabáne olahanmuddu lea dárbbašlaš vai sáhttit addit dálkasiid ja kontrástagolgosa.

Vuollel

EKG- elektrodat darvehuvvojit rupmašii váibmojulkima bearráigeahču dihte.
Alla váibmojulkiin lea dávjá sivvan apparáhta boasttumihtidemiide lihkadeami geažil. Betahehttejeaddjit (ovdamearkka dihte Seloken,) biddjo njuolga sutnii vuolidan dihte julkima. Vuollegis váibmojulkin sihkkaraste smávit suonjardosa.
Váimmu CT- iskkadeapmi bistá su. 20 minuhta. Eanas áigi manná ráhkkaneapmái, iešalddis skánnen ii válddego moadde sekundda.

Maŋŋil

Vejolaš kontrástta reakšuvnnaid geažil maŋŋel skánnema, fertejit pasieanttat vuordit 15 minuhta ovdal sáhttet vuolgit ossodagas.

CT - govat guorahallojuvvojit oanehis áiggi maŋŋel go gerget skánnemiin. Čoahkkáigeassu gárvvistuvvo seamma beaivvi ja sáddejuvvojit čujuheaddji doaktárii ja pasieantta fástadoaktárii. Dat addojuvvo ráva viidáset čielggadeami birra skánnema bohtosa vuođul.

Dábálaččat eat muital pasientii iskkadeami bohtosa birra, dan galgá čujuheaddji doavttir dahkat.

Leage várrogas

Dábálaččat ii leat riskabealli čadnon dán iskkadeapmái. CT - iskkadeapmi mielddisbuktá ioniserejeaddji suonjardeami ja iskkadeapmi galgá heivehuvvot nu ahte suonjardosa lea nu vuollingo vejolaš lea.