Thorax (geahppát) CT

Vuordináiggit

Loga eanet vuordináiggiid birra (dárugillii) (Helsenorge)

Álggahus

CT - iskkadeapmi lea erenoamáš ávkkálaš go galgá:

fuobmát šattalmasaid ja eará proseassaid rupmašis
čielggadit infekšuvnnaid ja vulššiid, ja árvvoštallat geahpesgođđosa.
árvvoštallat orgánavaháguhttimiid traumas

CT sáhttá maiddai geavahit gođusiskosa váldit (biopsiija) šattalmasas. CT vehkiin oaidná rádiologa gokko nállu galgá biddjot vai deaivá rievttes sadjái. Iskkadeapmi dahkko náluin mii čuggojuvvo náluin šattalmassii. Dainna náluin sáhttá njamistit olggos materiála maid lagabui sáhttá iskat.

Čujuhusat ja árvvoštallamat

Doavtterčujuhus buohcciviesus dahje fástadoaktáris/vuođđodearvvašvuođabálvalusas.

Dearvvašvuođabargit

Čujuhusa listu - fástadoavttir dahje earát dearvvašvuođabálvalusas čujuhit guorahallamii

Dearvvašvuođabargit

fástadoavttir dahje earát dearvvašvuođabálvalusas čujuhit guorahallamii

Fástadoavttir dahje eará dearvvašvuođabálvalus čujuha čielggadeapmái
Kreatinin/eGFR ferte devdojuvvot iskkademiin main kontrástaávnnas galgá geavahuvvot.
Čále dáhtona goas iskkus lea váldon.
eGFR ferte rekvirerejuvvot ovddemusat go iskosa váldá. Ii leat šat doarvái rekvireret kreatinina.
Atte čielga dieđu ahte čujuheamis lea sáhka fáhkka veahkis dahje ahte sáhttá go pasieanta gohččojuvvot diibmui.
Fáhkka veahki oktavuođas galgá álot sáddet pasieantta mielde čujuhusa báberhámis, lassin elektrovnnalaš čujuheapmái.
Mii fertet diehtit mii pasieanttain lea šiehtaduvvon.
Merke čujuhusa "lea hoahppu gráda".
Jus pasieanta lea áhpeheapme, de ferte dat boahtit ovdán čujuhusas.
Jus pasieanttas lea dárbu dulkii, de ferte dat namuhuvvot čujuhusas, ja maiddai makkár giela pasieanta hupmá. Dulka ii sáhte leat áhpeheapme.
Čujuhusas fertejit boahtit ovdán:

buorit klinihkalaš dieđut
Oanehis ja dárkilis čilgehus mii váddu lea - maid háliida guorahallot

Das lea mearkkašupmi CT -protokolla válljemii ja ahte govat duođai gokčet dan maid jearrabehtet.

Ovdal

Ráhkkaneapmi ruovttus

Muhtun iskkademiide ferte ruovttus ráhkkanit. Dárkilis dieđut iskkadeami ráhkkaneapmái sáddejuvvojit dutnje gohččuma mielde dahje addojit ossodagas go diibmu šihttojuvvo.

It galgga borrat guokte diimmu ovdal kontrástaiskosa, dušše juhkat čielga juhkosiid. Dat lea dan dihte vai čoavji ja čoalit galget leat buoremusat ráhkkanan iskkadeapmái.

Sáhtát juhkat čielga juhkosiid mearálaččat. Čielga juhkosiiguin mii oaivvildit:

čáhci
sáfta
máihli mas eai leat šaddobihtát
liepma
gáffe ja deadja mielkki haga
Garvve mielkejuhkosiid ja juhkosiid main lea kolsyra.

Dábálaččat ii geavahuvvo CT dallego lea áhpeheapme. Jus leat áhpeheapme, de fertet váldit oktavuođa čujuheaddji doaktáriin ja muitalit dan birra buori áiggis ovdal iskkadeami.

Jus geavahat tableahtaid main lea metformin diabetesa vuostá, de galggat váldit daid nugo dábálaččat jus it oaččo eará dieđu buohcciviesus. Jus it leat geavahan tableahtaid, de fertet kontrolleret monimašdoaimma guokte beaivvi maŋŋel iskkadeami ovdal sáhtát joatkit tableahtaiguin. Dán dagat iežat doaktára luhtte.

Jus dus lea sivva guoggomasrávssás, de fertet addit dieđu dan doaktárii gii čujuhii du.

Ráhkkaneapmi buohcciviesus

Metálladiŋggat nugo boalut, luottolássa, boagán ja sullasaččat fertejit váldojuvvot eret dakko gokko galgá iskojuvvot. Dat lea vai oažžu buoremus kvalitehta govain.

Vuollel

Iskkadeamis veallat don beaŋkka alde mas lea mutuvrra, mii vuodjá du dan oanehis CT- mašiinna ráigái. Dat lea rabas goappaš beliid. Don it giddejuvvo tunnelii.

Beaŋka sirdása dađistaga go mašiidna govve. Govvakvalitehta dáfus lea áibbas mearrideaddji ahte veallát áibbas jaska olles iskkadeami vuolde. Du bivdet doallat vuoiŋŋahaga moadde sekundda go govvejit. Dat lea hehtten dihte dárbbašmeahttun lihkastagaid geahppá- ja čoavjeregiovnnas.

Eaŋkilis govvaráidu ádjána dušše moadde sekundda. Muhto dat sáhttá váldit máŋga govvaráiddu. Dat mii lea dehálaš vai govvakvalitehta galgá šaddat buorre, lea ahte veallát áibbas jaska go leat iskkadeamis.

Mii árvvoštallat leago dárbbašlaš bidjat røntgenkontrásta varrasuonaide juohke ovttaskas háve. Jus dan dahkat, de boahkuhuvvo kontrástagolggus plastihkkanáluin, dat váldo eretgo iskkadeapmi loahpahuvvo.

Dus jerrojuvvo ovdagihtii vejolaš ovddeš reakšuvnnaid kontrástagolgosa vuostá, ja allergiijaid, ástmá ja diabetesa birra. Kontrásta dagaha hárve unohisvuođa, muhto oallugat dovdet vássevaš lieggasa rupmaša čađa.

Bargit mannet olggos iskkadanlanjas go govvejit. Mii áicat du láseráiggi ja gullat du mikrofuvnna boktego leat mašiinnas.

Dábálaččat ádjána iskkadeapmi sullii 10 -20 minuhta.

Maŋŋil

Ruovttumátki

Go lea CT - iskkadeapmi mas kontrásta boahkuhuvvo (varrii), de bivdit mii du vuordit 30 minuhta ossodagas maŋŋeliigo kontrásta lea biddjon sisa. Mii váldit nálu olggos go vuordináigi lea nohkan.

Eará pasieanttaide eai guoská makkárge erenoamáš čuovvoleamit.

Iskkadeami boađus.

Røntgendoavttir guorahallá govaid ja ráhkada čálalaš raportta das maid govat čájehit. Raporta sáddejuvvo doaktárii gii čujuhii du.

Govat ja raporta vurkejuvvo min dihtorvuogádahkii.

Fáhkkatlaš dilálašvuođain addojuvvo gaskaboddosaš vástádus njuolga maŋŋel iskkadeami.

Sisačállojuvvon pasieanttat ožžot dábálaččat vástádusa nuppi beaivvi.

Leage várrogas

Dábálaččat ii leat riskabealli čadnon dán iskkadeapmái. CT - iskkadeapmi mielddisbuktá ioniserejeaddji suonjardeami ja iskkadeapmi galgá heivehuvvot nu ahte suonjardosa lea nu vuollingo vejolaš lea.