Darbbašat go veahki?

Dáppe oaččot veahki

Illustrasjonsbilde SANKS: Per Heimly

​Leat go dus fáhkkatlaš iešsorbmenjurdagat, de riŋge 113.
Jus vásihat váttisvuođa ja masa dárbbašat johtilit veahki, de riŋge 116 117. De beasat hállat lagamus doavttirvávttain.

Veahki dakkaviđe

Go riŋget doavttirváktii de lea hui dehálaš čielgasit muitalit maid don dárbbašat ja ahte dárbbašat veahki dál.

  • Jeara beassat hállat psykiátralaš doavttirvávttain dahje eará psykologabálvalusain. Lea álkit oažžut veahki go čielgasit muitalat iežat dárbbuid birra.
  • Buot gielddain Norggas lea doavttirváktaortnet birra jándora sidjiide geat dárbbašit veahki dakkaviđe. Váldde oktavuođa doavttirvávttain jus lea váttisvuohta dalle go fástadoaktára bálvalus áigi leat nohkan. Váldde mielde olbmo geasa luohtát jus dát sáhttá leat ávkin dutnje muitalit du dárbbuid birra doaktárii.

Fástadoavttir

Fástadoavttir galgá geahččalit du veahkehit smávit ja geahpasat váttisvuođain. Omd. unnit baluin ja lossamielain de galgá álggos geahččalit ságastallamiiguin. Maŋŋil sáhttá leat dárbbašlaš dálkasiiguin dahje ahte čujuhuvvot viidásat divššodeapmái eará sadjái. Dábálaččat čujuha fástadoavttir pasieanttaid viidásat spesialistadearvvašvuođabálvalussii. Spesialistadearvvašvuođabálvalus fállá guorahallama ja divššu spesialistadásis.

Go áiggot fástadoaktáris bivdit veahki de lea vuogas ovdagihtii jurddašit maid don sávat. Leat go erenoamáš dikšofálaldagat maid birra leat gullan? Jeara fástadoaktáris daid birra. Fástadoavttir sáhttá álkibut veahkehit jus oažžu evttohusaid daid dikšofálaldagaid birra maid savášit.    Jus dus eai leat konkrehta dikšosávaldagat de sáhtát lohkat ahte háliidat čuovvoleami spesialisttas daid hástalusaid badjel maid vásihat. Fástadoavttir sáhttá du čujuhit viidásat psykologa dahje psykiatera lusa geat leat spesialisttat psyhkalaš váttisvuođaid birra.

Fástadoavttirortnet

Buohkain geat ásset Norggas lea riekti fástadoaktárii. Jus dus ii leat dahje háliidat lonuhit, de sáhtát riŋget Fástadoavttirortnegii 810 59 500 dahje lonuhit interneahta bokte dás: Lonut fástadoaktára.

Guovllupsykiátralaš guovddáš (GPG)

Dábálaččat čujuha fástadoavttir pasieanttaid spesialistadearvvašvuođabálvalussii. Spesialistadearvvašvuođabálvalus fállá guorahallama ja divššu spesialistadásis. Guovllupsykiátralaš guovddáš lea spesialistadearvvašvuođabálvalus.

SÁNAG lea guovllupsykiátralaš guovddáš dasa mii guoská Gaska-Finnmárkui. Klinihkka psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen ja gárrendilledikšu lea juohkásan golmma guovllupsykiátralaš guovddážii mat gullet Finnmárkku buohccivissui. Dát leat SÁNAG/GPG Gaska-Finnmárku, GPG Oarje-Finnmárku ja GPG Nuorta-Finnmárku-

GPG fállá:

-Divššu sisačáliheami haga (poliklinihkat)
-Jándorovttadagaid gosa sisačálihuvvo.

Poliklinihkain čađahuvvojit juogo oanehis ságastallamat ja maid guhkit áigge čađa dikšu. Jándorovttadagain leat dávjá sierra dikšofálaldagat olbmuide geaiguin leat omd. bállu, borranhástalusat, bággojurdagat, darvánanváttisvuođat jna.

Friddja dikšoválga

Friddja dikšoválga mearkkaša ahte pasieanttat besset ieža válljet dikšobáikki spesialistadearvvašvuođabálvalussuorggis (GPG dahje buohcciviesu). Sáhtát eanet lohkat dáppe (Fritt behandlingsvalg) dahje riŋget 800 43 573 jus dárbbašat bagadusa dahje ráđiid.

Neahttasiidduin gávnnat eanet dieđuid dikšobáikkiid birra olles Norggas, vuordináiggiid birra ja mo oaččot veahki čujuhusas gitta dikšui.

Maid mearkkaša friddja dikšofálaldat munnje guhte lean pasieanta?

Friddja buohcciviesuválga lea vuoigatvuohta mii pasieanttain lea. Dát addá dutnje rievtti válljet guđe buohcciviesus háliidat divššu. Riekti friddja buohcciviesuválgii guoská almmolaš buohcciviesuid ja guovllupsykiátralaš guovddážiid gaskka válljet ja mat regionála dearvvašvuođalágádusat eaiggáduššet, muhto maiddái priváhta buohcciviesut mat leat šiehtadusa dahje regionála dearvvašvuođalágádusain. Sihke sisačáliheamit ja poliklinihkalaš konsultašuvnnat mat gusket buohcciviesu organisašuvdnii gullet friddja buohcciviesuválgii. Dát sáhttá mearkkašit ahte beasat ovdamearkka dihte válljet oažžut divššu ovtta buohcciviesus gos vuordináigi ii leat nu guhki.

Veahkketelefovnnat

Oluhiidda sáhttá leat buorre hállat rahpasit soapmásiin gean dovdet ja geasa luhttet. Earáide ges soaitá vuohkkasit riŋget ja hállat soapmásiin gii ieš lea dovdán váttisvuođaid.

Gávdnojit olu sajit gosa sáhttá riŋget ja beassat háleštit soapmásiin, Dá gávnnat muhtin veahkketelefonnummiriid ja neahttasiidduid gosa sáhtát riŋget.

Bajilgovva veahkketelefovnnaid badjel (helsenorge)

Eanet divššu birra:

Gávdnet go dan maid ohcet?

​Eat vástit ruovttoluottadieđuide. Ále sádde persovnnalaš dieđuid, omd. e-boasta, telefovdnanummira dahje persovdnanummira.