Ovttasdoaibmanspiehkastat gielddas Finnmárkkus

Oppalaš ovttasbargošiehtadusas gaskal Finnmárkku buohcciviesu ja gielddain fylkkas lea ovttaoaivilvuohta ahte galget hábmejuvvot sierra rutiinnat mo gieđahallat eahpesávahahtti ovttasdoaibmandáhpáhusaid.

Dáhpáhusat mat spiehkastit dain mearriduvvon bálvalusšiehtadusain ja njuolggadusain mat leat čadnon ovttasdoaibmamii galget dieđihuvvot Finnmárkku buohcciviesu ovttasdoaibmanovttadahkii ja gieldda jođiheapmái.

Ulbmil dieđihanortnegiin lea sihkkarastit buori gieđahallama eahpesávahahtti dáhpáhusain. Go spiehkastagat dieđihuvvojit de mearkkaša ahte mii sáhttit kártet hearkkes osiid doaimmas, ja lea ávkin midjiide eastadit ahte dat geardduhuvvojit ja vuolida logu eahpesávahahtti dáhpáhusain. Mii geavahat maiddá spiehkastatdieđáhusaid iežamet buoridandoaimmas sihke dan ovttadagas mas lea ovddasvástádus spiehkastahkii, juogo guoská gielddain dahje Finnmárkku buohcciviesus.

Ale sádde pasieantadieđuid elektronalaš spiehkastatdieđáhussan.

Muitte ahte persondieđut leat sensitiiva dieđut ja daid II galgga sáddet elektronalaččat. Danne it galgga čállit pasieantadieđuid mat sáhttet muitalit gii olmmoš lea dán skovvái. Jus lea dárbu dákkár dieđuide (namma, riegádandáhton, diagnosa) gieđahallat spiehkastatdieđáhusa, sáhttá oažžut daid dieđuid telefovdnaságastallamis maŋŋágo Finnmárkku buohcciviessu lea ožžon elektronalaš spiehkastatdieđáhusa.

Muitte maiddá ahte dát skovvi galgá dušše geavahuvvot dieđihit ovttasdoaibmanspiehkastagaid - namalassii dáhpáhusaid go ovttasdoaibmanšiehtadus gaskal Finnmárkku buohcciviesu ja gielddaid ii leat čuvvojuvvon ulbmila mielde.

Jus baicce háliidat deavdit spiehkastatdieđáhusa báhpáriin ja sáddet poastta mielde, sáhtát viežžat spiehkastatskovi dáppe.

Raba dieđihanskovi (dárogillii)

Eará spiehkastagat gielddain

Eahpesávahahtti dáhpáhusat mat eai guoskka njuolga ovttasdoaibmanšiehtadusaide sáhttet dieđihuvvot gielddalaš dearvvašvuođabálvalussii dan bokte ahte deavddát spiehkastatskovi ja sáddet dan poastta mielde. Čujuhus gosa galgá sáddejuvvot lea čállojuvvon skovvái.

Viečča skovi

Ruovttuluottadiehtu pasieanttas dahje oapmahaččas

Ruovttuluottadieđut pasieanttain dahje oapmahaččain eahpesávahahtti dáhpáhusaid birra sáhttet sáddejuvvot dan bokte ahte deavddát spiehkastatskovi ja sáddet dan poastta mielde. Čujuhus gosa galgá sáddejuvvot lea čállojuvvon skovvái.

Pasieantadieđut eai sáhte sáddejuvvot elektronalaččat, e-poastta dahje webskovi bokte, personsuodjalusa dihte. Danne fertet mii bivdit du čálihit ruovttuluottadiehtoskovi báhpárii, deavdit dan gieđain ja sáddet midjiide poastan.

Eahpesávahahtti pasieantadáhpáhusat

Dieđáhusat eahpesávahahtti pasieantadáhpáhusaid birra Dearvvašvuođadirektoráhttii

Dearvvašvuođadoaibman leat mii lága bokte geatnegahtton dieđihit duođalaš dáhpáhusaid birra. Dat guoská sihke dáhpáhusaide mat duođas leat dagahan ahte olbmot leat duođalaččat hávváduvvon ja dáhpáhusaide mat livčče sáhttit dagahit dan.

Dát dieđáhusat gohčoduvvojit "3-3-dieđáhussan" spesialista­dearvvaš­vuođa­bálvaluslága § 3-3 mielde, mii čilge dieđihangeatnegasvuođa.

Rabasvuohta eahpesávahahtti dáhpáhusaid birra lea eaktun vai sáhttit árvvoštallat oppalaš árvvu dan dearvvašvuođafálaldagas maid mii addit. Rabasvuohta addá maiddá pasieanttaide vejolašvuođa bisuhit realisttalaš vuordámušaid dasa maid dearvvašvuođabálvalus sáhttá čoavdit.
2012:s ledje Finnmárkku buohcciviesus badjel 67 000 pasieantaoktavuođat. Eanaš dáin oktavuođain mannet nu mo galget, muhto soames dilálašvuođain leat geavvan eahpesávahahtti dáhpáhusat mat leat dagahan ahte pasieanta oaččui dahje livčče sáhttit oažžut hávvádeami.