Norgga sápmelaččat

Sápmelaččat lea olmmoščearda ja álgoálbmogat geaiguin leat ássanguovllut Norggas, Ruoŧas, Suomas ja Ruoššas. Eanaviiddus gos sápmelaččat árbevirolaččat leat ássan gohčoduvvo Sápmi ja dan viidodat lea Guoládatnjárggas (Ruoššas) nuorta davábealde, lulás gitta Hedemárkui Norggas.

Kahrta Sámis
 

​Sápmelaččat ásset bieđguid dáid riikkaiguin mat leat juohkkán sámi gaskkaneaset. Sápmelaččaid duogáža/identitehta eai registrere (earret go Ruoššas), danin eai gávdno čielga logut mat muitalit gos sápmelaččat ásset ja man oaluhat sii leat.

Norga lea addán vuođđolagasuodjaleami sápmelaččaide §108 bokte. Vuođđolágamearrádus dohkkehuvvui 1988. Mearrádus čujuha Norgga stáhta rievttalaš, politihkalaš ja morálalaš geatnegasvuođaide sápmelaččaid hárrái.

Vuođđoláhka §108:

"Det påligger statens myndigheter å legge forholdene til rette for at den samiske folkegruppe kan sikre og utvikle sitt språk, sin kultur og sitt samfunnsliv."

1987 doaimmahisgođii sámelahka (Láhka Sámedikki ja eará vuoigatvuođaid birra (sámeláhka) geassemánu 12. b. 1987). Láhka sisttisdoallá njuolggadusaid Sámedikki organiserema ja ráđđejumi hárrái. Das leat njuolggadusat mo geavahit sámi leavgga ja almmolaš doaimmaid sámegiela geavaheami birra. Láhka mearrida ahte sámegiella lea ovttaárvosaš dárogielain ja giellahálddašanguovlluin lea sámegiella ovttaárvosaš dárogielain almmolaš doaimmaid oktavuođas.

Árbevirolaš sámegielat Norggas lea lullisámegiella, bihtánsámegiella, julevsámegiella, davvisámegiella ja nuortasámegiella. Norggas leat nammaduvvon almmolaš sámegiellan; davvisámegiella, julevsámegiella ja lullisámegiella.

Sápmi

Sápmi lea sámi ássanguvllu davvisámegielat namma. Lullisámegillii šaddá ges Saepmie ja julevsámegielas lohket Sábme.

Davvisámelaččat

Davvisápmelaččat gohčoduvvojit stuorámus sámijoavkun. Ásset davvisápmelaččat davimus guovlluin Norggas, Ruoŧas ja Suomas. Birrasii 90 proseanta sámegielhálli álbmogis hállet davvisámegiela, mii mearkkaša ahte davvisámegiella lea stuorámus sámigiella sihke Norggas ja maiddai máilmmis. Dehálaš vuođđoealáhusat lea leamašan guolásteapmi, eanandoallu ja boazodoallu.

Norggas hállet davvisámegiella Finnmárkku ja Romssa fylkkain, ja maiddai Dielddanuori ja Evenášši suohkaniin Nordlánddas. Olggobeale sámelága giellanjuolggadusaid hálddahusguovllu lea davvisámegiella olu báikkiin rašis dilis. Dát guoská erenoamážit mearrasámi guovlluide Finnmárkkus ja Romssas ja nu maiddái márkosápmelaččaid guovlluide Lulli-Romssas ja Davvi-Nordlánddas.

Julevsápmelaččat

Julevsápmelaččain leat čanastumit ruoŧa ja norggabeale Sábme. Julev namma vuolgá sin árbevirolaš ássanguovllus Julevjoga bokte Davvi-Ruoŧas. Julevsápmelaččat geat johte Norgga beallai lohket iežaset leahkit mearrasápmelažžan otne. Norgga julevsámiguovlu lea Sáltoduoddaris lullin gitta Ofuhtii davás. Norggas gullo julevsámegiella eanemusat Divttasvuona guovllus. Ruoŧas ges Johkamohki ja Jiellevári guovlluin.

Lullisápmelaččat

Lullisápmelaččat ásset lulibušguovlluin sámis sihke Norgga ja Ruoŧa bealde. Lullisápmelaččat orrot bieđgguid, guovllus mii fatná poláragierddus davvin gitta lulás Hedemárkku fylkii. Ruoŧa bealde ásset eanaš lullisápmelaččat Jämtlanddas ja Härjedalenis. Boazodoallu lea historjjálaččat leamašan dehálaš oassi lullisámekultuvrras. Sin giella lea dan mađe earálágan davvisámegielain ahte sáhttet leat hástalusat gulahallat. 

Bihtánsápmelaččat

Bihtánsápmelaččat leat unna sámijoavku sihke Norgga ja Ruoŧa bealde. Bihtánsámiguovlu Norggas lea Saltonjárggas davvin ja Ranfjordenii lullin, dása gullet guovllut nugo: Beiarn, Saltdal, Gildeskål, Meløy, Rødøy, oassi Bådåddjo ja Fuosku gielddain. Ruoŧabeale ges davábealde Árvvesjávrri ja Árjjátluovi Bihtánjoga bokte Norrbottenii.

Norggas oaivvildit bihtánsámegiela jávkan jo. Ruoŧas ges lea moattes geat vel ain hállet. Bihtánsámegiella lea otne revitaliserendásis.

Nuortasápmelaččat

Nuortasápmelaččat (skoltesamer) lea unna sámijoavku Norgga ja Suoma bealde. Norggas lea nuortasámi ássanbáiki Mátta-Várjjagis. Eatnašat gullet Njávdámii, muhto maiddái Girjonjárgii ja Báhčaveaji guvlui. Dát sámijoavku lea maid unni ja leage áidna nuortalašsámi kultuvrraguoddi Norggas.

Nuortasápmelaččaid ássanguovllut Suomas leat Čeavetjávri ja Nellim, Anárjávrre bokte. Nuortasámegiella lea jávkan ruoššabeale ja leat dušše moattes Norggas geat máhttet dan otne.