Čalbmepoliklinihkka rahppo buohcciviesus vuosttaš gearddis aitto ođastuvvon lanjain, nuppe bealde kirurgalaš poliklinihka. Hoavdadoavttir Reidar Lager lea máŋga jagi mátkkoštan Romssas Hámmárfestii  ja muhtin áigodagaid bargan Hámmárfeastta buohcciviesus, muhto dál álgá Kari Milch Agledahl bistevaččat bargat Hámmárfeasttas. Go oažžut bistevaš čalbmedoavttirvirgi, de ollu pasieanttat eai dárbbaš mátkkoštit Davvi-Norgga buohccivissui doaktára lusa, ja eambbo pasieanttain šaddá oanehit vuordináigi. Dasa lassin Finnmárkku buohcciviessu sáhttá fállat buoret divššu go ovdal ja viiddiduvvon fálaldaga, go dát fitnodat lea háhkan gelbbolašvuođa, muhto maid ollu ođđa bargorusttegiid.

- Mii sáhttit govvet dárkilis doarrásit čuohpastuvvon govaid čalbmecuoccas, mii earret eará lea ávkkálaš go galgá fuobmát sieja ja rievdademiid čalbmes-dielkkus. Pasieanta mas lea makulade-hedjoneapmi masa dárbbašuvvo dálkkasnáluin divššu, sutnje fállojuvvo maid dát dikšun Hámmárfeasttas. Pasieanttain geain lea ruoná stárra sáhttet maid oažžut olu buoret čuovvoleami, go mii ođđa geahčastatguovllurusttegiin sáhttit fuobmát ja gozihit smávva rievdadusaid gilgaoainnus, dadjá čalbmedoavttir Kari Milch Agledahl.

Ođđa rusttegiiguin sáhttet pasieanttat govvehit oaidninnearvva  ja dainna lágiin mii sáhttit jođáneappo fuobmát jus nearva lea deaddahuvvon ja vaháguvvon. Dasa lassin sáhttá dál Finnmárkku buohcciviessu buorebut čađahit iskosiid oaidningáibádusain go olbmot galget vuodjingoartta vuodjit.

Sohkardávdapasieanttat ožžot maid buoret čuovvoleapmi ođđa čalbmepoliklinihkas. Dat pasieanttat geat leat ovdal govvehan čalbmevuođu, jotket dáinna čalbmepoliklinihkas, muhto govat árvvoštallojuvvojit dál jođáneappot ja čalbmedoavttir Hámmárfeasttas čuovvulahttá de daid govaid.

Eará ođđa dikšunfálaldat dan ođđa poliklinihkas lea ránes stára čuohpaheapmi. Ránes stárra boahtá čalmmiide eanas olbmuide go boarásnuvvet. Dát lea čalbmevihki mii dábálepmosiid buktá heajos oainnu olbmuide, ja dán čalbmevigi mii sáhttit buoremusat dikšut. Dál sáhttet ránes stárra pasieanttat čuohpahuvvot Hámmárfeasttas, vaikko muhtimat geain lea vearrás ránes stárra ain sáddejuvvojit Davvi-Norgga universitehtabuohccivissui. Finnmárkku buohcciviessu sáhttá maid čuohpahit ganjaloriid ja čalbmeluomaid.