Dearvvašvuođabálvalusat mat leat heivehuvvon sámi álbmogii

Dutkamat leat čájehan ahte sámi álbmot vásiha gulahallanváttisvuođaid, ja sii eai leat seamma duhtavaš psyhkalaš dearvvašvuođasuodjalusain go Norgga álbmot.

-Mu vuolggasaddji lei ahte sámi álbmogis lea riekti oažžut seammaárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid mat leat heivehuvvon sámegillii ja sámi kultuvrii. Mun háliidin diehtit mo dát dahkko geavatlaččat. Mo terapevttat čilgejit mii sámi kultuvra lea, ja mo sii heivehit divššu sámegillii ja sámi kultuvrii, dadjá Inger Dagsvold.

Inger lea váldán dutkanoahppu UiT:s, ja son lea leamaš stipendiáhtta SÁNAG:s. Son lea váldán ph.d gráda dearvvašvuođadiehtagis ja ovdal juovllaid son bealuštii dutkosa. Inger lea buohccidivššár ja sus lea leamaš beroštupmi sámi perspektiivii máŋga jagi, su ph.d-dutkkus fokusere mo dearvvašvuođabálvalusat heivehit sámi álbmogii bálvalusaid.

-Dát lea fáddá mii lea mearriduvvon politihkalaččat, ja lea olu sáhka dán birra, muhto unnán diehtu. Fágalaččat it gávnna olu dieđuid dán birra, ja ii ge leat dutkojuvvon sámi konteavsttas, muitala Inger.

Ph.d-prošeavtta bajitdási ulbmil lei iskat, identifiseret ja čilget kultuvrra ja giela mearkkašumi psyhkalaš dearvvašvuođasuddjemis, nu movt klinihkkárat ja sámi pasieanttat leat vásihan. Lokten dihte ipmárdusa kultuvrralaš ja gielalaš heivehemiin psykiátralaš bálvalusain sámiide.

Sosiála ja kultuvrralaš fáktorat váikkuhit

Inger muitala ahte doavttergrádabargu lei miellagiddevaš ja gáibideaddji. Iskkadeapmi čájehii ahte guovttegielat sámi pasieanttaid giellaválljemii iešguđetlágan gulahallandilálašvuođain váikkuhit kompleaksa sosiála ja kultuvrralaš fáktorat. Oasseváldit dieđihedje ahte sii molsot gielaid gaskka sihke árgabeaivvis ja divššus. Muhtin pasieanttat háliidit hállat sámegiela, ja earát fas dárogiela, ja muhtimat molsot gielaid.

-Mun hirpmástuvven go sámi pasieanttat válljejit hállat dárogiela, vaikke ožžot fálaldaga hállat sámegillii. Sámi pasieanta ii leat hárjánan hállat sámegiela go deaivida dearvvašvuođabargiin. Muhtin oasseváldit maid dadje ahte sámiid gaska lea unnán sahká psyhkalaš váttuid birra, nu ahte sii eai leat hárjánan hállat sámegillii dákkár áššiid birra. Dalle lea dávjá álkit hállat dárogiela, jos eai gávdno sámegiel sánit mat gusket dákkár áššiide, dadjá Inger.

Muhtin sámi terapevttat muitaledje ahte sii eai dovdda fágadoahpagiid sámegilli, ja danne fertejit molsot dárogillii go áigot čilget buozalmasvuođa ja divššu. Ii leat doarvái fállat sámi dulkka pasieanttaide, lea terapevta mii dárbbaša dulkka. Máŋga pasieanttat eai hálit dulkka dainna go dulka lea olmmoš gean sii dovdet. Giellahástalusat sáhttet bajásčuožžilit terapiijas, terapevttat fertejit muitit dán.

-Lea dehálaš muitit ahte sámi pasieanttain lea iešguđetlágan dárbbut. Mii dárbbašat eambbo dieđuid, sihke makkár mearkkašupmi gielas lea terapiijas, ja makkár iešguđetlágan kultuvrralaš vuogit áddet ja kommuniseret psyhkalaš váttuid, dadjá Inger.

Fágabeaivi SÁNAG:s

Duorastaga 30.01.2020 lei SÁNAG:is fágabeaivi. Dán beaivi čalmmustahtii sámi perspektiivva klinihkalaš barggus. Inger Dagsvold lei bovdejuvvon logaldallat dán beaivve. Son muitalii su doavttergrádabarggu birra. Son muitalii maid jearahallanobjeavttaid birra.¨

-Olbmuid gean lean jearahallan leat leamaš hui rahpasat, ledje olu dovddut ja máŋga lossa muitalusat, mun lean lihkolaš go lean beassan hállat nu olu fiinna olbmuiguin, dadjá Inger.

Fáddá man birra Inger hálaid bovttii beroštumi SÁNAG bargiid gaska. Inger lei ráhkadan plána beaivái, joavkobargu ja digaštallan lei muhtin oassi beaivvis, oasseváldit orrojedje duđavačča dáinna. Loahpas Inger giittii gelddolaš fágabeaivvi ovddas.

-Bargit lea oasálastán aktiivvalaččat ja mis lea leamaš máŋga buori digaštallamat dehálaš fáttáid birra, sihke dárogillii ja sámegillii. Mun lean ilus go ožžon boahtit ja mu mielas lea leamaš fiinna beaivi, dadjá Inger. Loahpas son sávvá lihkku Sámi klinihkka rahpamin.