Austrálalaš guossi galledii SÁNAG:a

Mii leat goabbátlaganat ja lihkká ovttalaganat, muitala SÁNAG:a Ann-Karin Furskognes maŋŋil Austrálalaš álgoálbmoguossi galledeami.

Olgešbealde: Gunn Hetta, Doseena Fergie, Ann-Karin Furskognes ja Renathe Simonsen

​SÁNAG vuostáiválddii dán vahko álgoálbmotguossi Austrálias eret, Dr. Doseena Fergie. Dr. Fergie lea galledeamen Sámi ja SÁNAG:a vai oahpásmuvašii min bargguin ovddidit sápmelaččaid dearvvašvuođadili.

Doseena Fergie lea oahpaheaddji School of Nursing, midwife and Paramedicine, Australia Catholic University:as. Dasa lassin bargá son álgoálbmotdearvvašvuođa suorggis ja oassálastá dutkanprošeavttas mas namma lea First 1000 Days Australia (Vuosttáš 1000 beaivvi). Dát lea austrálalaš modealla dan riikkaidgaskasaš 1000-beaivvi lihkadusas.
Dát prošeakta galgá ovdánahttit ja koordineret viiddis strategiija mas ulbmil lea nannet álgoálbmotbearrašiid dili Austrálias ja Torres Strait Islanders guovllus. Bearrašat galget nagodit láhčit mánáide buori dili, áigodagas ovdal riegádeami ja dassážii go devdet guokte jagi. Dát attašii mánáide buori vuođu boahttevaš dearvvašvuhtii ja eallinláhkái.

Loga eanet First 1000 Days prošeavtta birra

Álgoálbmogat juogadit máhtu ja dieđuideaset  

Doseena Fergie deaivvadii SÁNAG:a jođiheaddjin mannan skábma álgoálbmotkonferánssas Austrálias. Soai oahpásmuvaiga ja dál lea son fitnamin SÁNAG:s ja Sámis oahpásmuvvamin mo dáppe barget. Fergie dáhtui oahppat mo SÁNAG:s barget sámi pasieanttaiguin, geavaheddjiiguin ja oapmahašáiguin kultuvrralaš hástalusaid ektui. Son háliidii maid gullat mo eiseválddit fuolahit sápmelaččaid Norggas erenoamážit dearvvašvuođafálaldagaid ektui.

SÁNAG:a dutkan ja ovdánahttin ovttadaga (DjO) Ann-Karin Furskognes ja Renathe Simonsen lágideigga deaivvadeami. Fergie lei SÁNAG:s guokte beaivvi ja moai beasaime oahpistit Kárášjogas ja Leavnnjas ja muitalit SÁNAG:a iešguđetge doaimmaid birra, muitala Furskognes.
Moai beasaime earret eará muitalit SÁNAG:a e-dearvvašvuođa prošeavtta birra. Dán prošeavtta ulbmil lea hábmet reaiddu mii galggašii buoredit geavaheddjiidváikkuheami ja buoredit pasieanttaáigodaga. Muitaleimme maid min e-oahpahusprográmma birra kulturáddejumis go deaivá sámi pasieantta/geavaheaddji/oapmahaša. Finaimet sihke Finnmárkku klinihkas ja bearašovttadagas gos oaččui gullat sin doaimmaid birra.

Nubbi beaivi álggahuvvui Nuoraidpsykiatriija ovttadagas Kárášjogas. Fergie liikui sakka dan ásodaga ollislaš hápmái. Su mielas das ledje čielga sámi dovdomearkkat. Son oaččui buori dovddu go lávkii sisa ja ahte deike orui son buresboahtin dego álgoálbmotgullevaš. Dan maŋŋil manai mátki badjel vári Levdnjii gos oaččui ges eanet dieđuid rávisolbmuid psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen ja gárrendilledivššu fálaldagaid birra.

upa

Goappatlágan, datte ovttalágan

Lea álohii hui miellagiddevaš ja ávkkálaš ságastallat eará álgoálbmogiiguin. Váikko mii orrut guovttebeale máilmmi de leat mis eanet ovttaláganvuohta go iešguđetláganvuohta dasa mii guoská álgoálbmotárvvuide, árbevieruide ja rahčamušaide. Mii beasaimet ságastallat rahpasit iige orron dárbu bealuštit dahje čilget áššiid. Mii áddiimet guhtet guimmiideamet vuolggasaji muitala Furskognes.

Okta iešguđetláganvuohta maid háliidan namuhit lea ahte Austrálias leat álgoálbmogat čađahan olu nu gohčoduvvon bottum up prosessa bokte. Sii leat nagodan mobiliseret álgoálbmogiid bargat iežaset dili ovdii. Doppe lea leamašan guovddážis dat oaivil ahte álgoálbmogat galget veahkehit eará álgoálbmogiid. Álgoálbmogat jođihit ja organiserejit olu dearvvašvuođafálaldagaid ieža. Dáppe ges lea leamašan eanet dat nu gohčoduvvon top down proseassa. Dát ges mearkkaša ahte eiseválddit leat bidjan premissaid ja stivren álgoálbmot dearvvašvuođafálaldagaid organiserema. Álttá- akšuvdna sáhttá gohčoduvvot dego dat maŋimuš bottum up proseassa dáppe Sámis. Ja dat mielddisbuvttii ge stuora rievdadusaide sámiide Norggas, loahpaha Furskognes.