Našunála bargojovkui ođđa mielbargi

SÁNAG:a našunála bargojoavku lea ožžon ođđa mielbargi borgemánus. Mii sávvat Per Martin Westerfjellii bures boahtin. Son bargagoahtá bargojoavkku Snoasa kantuvrras.  

Per Martin Westerfjell

​Otne leat našunála bargojoavkkus njeallje bargi geat barget Divttasvuonas, Áhkánjárggas, Snoasas ja Oslos.

Per Martin Westerfjell lea 27 jagi, bajásšaddan boazodoallobearrašis lullisámiguovllus Namsskoganis Davvi-Trøndelágas. Per Martinis lea fysioterapioahpu maid gárvii 2015. Oahpu gaccai Nederlánddas. Maŋŋil oahpu lea son bargan bákčasiidguovddážis St.Olavs buohcciviesus Troanddimis (avdeling for smerte og sammensatte lidelser – Smertesenteret, St. Olavs hospital).

Bákčasat ja psykososiála váttisvuođat

Per Martin muitala su ruovttuguovlluid ja sámiduogáža dagahan ahte háliidii ohcat barggu SÁNAG:ii. Mu fágalaš beroštupmi lea bargat máŋggabealat áššečuolmmaiguin. Geahččalan áddet čanastaga gaskkal bákčasiid ja psykososiála váttisvuođaid, dan dagan sagastallamiid bokte pasieanttaiguin. Geahččalan oažžut pasieantta áddet dahje fuomášit manin sus leat bistevaš bákčasat čielggis. Bákčasat sáhttet bistit dahje vearáskit ovdamearkka dihte dan eallinvuogi dihte (hušša, ekonomiija, heajos/unnán sosiála čanastagat, ballu lihkadit, garradálkasiid geažil, heajos hálddašeapmi jna.). Sagastallamiidda lassin mun geavahan maid nu gohčoduvvon eksponeringsterapiija, pasieanta galgá de muitalit traumáhtalaš vásáhusaid birra. Mihttu dáinna terapiijan lea oččodit pasieantta áddet dan mii de dáhpáhuvvá dahje maid son dovdá. Vái dainna bargguin lihkostuvašii buoremus lági mielde de barggan mun hálddašanstrategiija vuođu mielde. Sáhtán ovdamearkka dihte ávžžuhit pasieantta dohkkehit dain bákčasiid iige doarrut daid vuostá. Barggan lassin maiddái dohkkeheami ja geatnegasvuođaterapiijan (aksepterings og forpliktelsesterapi ACT). Dát lea okta kognitiiva terapiija vuohki ja movttiidahtti jearahallan. Jurddašan ahte dát šaddet bargoreaiddut mu barggus.

Mun illudan bargagoahtit SÁNAG:s. Jáhkán dat šaddá sihke hástaleaddji ja máŋggabealat bargu, masa mun liikon ge. Lean Kárášjogas leamašan álggahan vahkkus ja lean ožžon buori gova iežan ođđa bargobáikkis. Jáhkán dát galgá mannat hui bures.

Mii lea Našunála bargojoavku?

SÁNAG:a servvodatovddasvástádus lea váikkuhit ovdánahttit ovttadássásaš dearvvašvuođabálvalusaid sápmelaččaide Norggas. Dan sivas oinnii SÁNAG dárbbu buoridit klinihkalaš fálaldaga sápmelaččaide mat ásset olggobeale Finnmárkku. 2008 álggahuvvui bargu guorahallat vejolašvuođaid viiddidit ja buoridit daid klinihkalaš bargguid riikaviidosaččat. 2009 ásahuvvui našunála bargojoavku geahččalanprošeaktan golmma jagi badjel. Kantuvrra sajit ledje Oslos, Snoasas, Divttasvuonas ja Bådådjos. Maŋŋil prošeaktaloahpaheami 2012, de mearridedje ásahit bistevaš našunála bargojoavkku SÁNAG:ii mii doaibmagođii 2013.

Našunála bargojoavkku ovddasvástádus lea ovdánahttit ovttadássásaš fálaldaga ja fállat kultuvrralaš heivehuvvon dikšofálaldaga sápmelaččaide Norggas. Našunála bargojoavku lea vuosttašceahkkefálaldat, dainna lágiin ahte buot divššodeami čujuhusaid árvvoštallojuvvojit. Joavku veahkehaa gávdnat rievttes veahkkefálaldaga sidjiide geaidda ii fállojuvvo veahkki. Fállojuvvo maiddái kulturheivehuvvon bagadusa ja fágaolbmuide oahpahusa jus sávahahtti.

Fágaidgaskasaš bargu ja johttin

Našunála bargojoavku bargá fágaidgaskasaččat ja sin bargui gullá jođašeapmi gaskkal daid iešguđetge guovlluid sámis. SÁNAG:a Bådåddjo ja Divttasvuona kantuvrrat leat julevsámiguovllus ja váldomihttu lea fállat divššodeami mii lea heivehuvvon julevsápmelaččaide. Oslo ja Snoasas lea váldomihttu fállát veahki lullisápmelaččaide ja gávpotsápmelaččaide. Áhkánjárggas ges lea mihtu fállat veahki márkosápmelaččaide geat ásset Mátta-Romssas ja Davvi-Nordlanddas. SÁNAG:s leat oktiibuot vihtta kantuvrra mat jođihuvvojit Vanja Skogvoll bokte.

2015 ásahii SÁNAG dasa lassin šiehtadusa Herjedaelien ja Jämtlándda leanain Ruoŧas. Šiehtadusa mielde sáhttá SÁNAG fállat divššodeami sámi pasieanttaide, bagadit ja oahpahallat dearvvašvuođa ja fuolahusbargiid gullevačča dien guvlui. Dáid čujuhemiid goziha našunála bargojoavku. SÁNAG oaidná stuorra dárbbu Ruoŧas háhkat eanet gelbbolašvuođa vai nagodivčče heivehit dearvvašvuođadeaivvadeami sápmelaččaide sihke gielalaččat ja kultuvrralaččat. SÁNAG lea ilus go sáhttet juohkkit gelbbolašvuođaset mii fas sáhttá váikkuhit buoridit dearvvašvuođabálvalusaid sápmelaččaide Ruoŧas.