SÁNAG lea virgádan vásáhuskonsuleantta

Sámi našuvnnalaš gealbobálvalus – psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen ja gárrendilledikšu (SÁNAG) lea dál virgádan vásáhuskonsuleantta. SÁNAG áigu dákko bokte bidjat eanet fokusa geavaheddjiidmielváikkuheapmái.

SÁNAG vásáhuskonsuleanta, Marit Kemi

​Finnmárkku buohcciviesu lágádussas lea SÁNAG mii vuosttažiin virgáda olbmo vásáhuskonsuleantta bargui. Virgi duohtandahkkojuvvui Sámedikki doarjagiin.

- Mii leat hui giitevačča go Sámediggi juolluda doarjaga midjiide, vai mii beassat bidjat eanet fokusa geavaheddjiidmielváikkuheapmái sámi psyhkalaš dearvvašvuođasuddjen ja gárrendilledivššu suorggis muitala ilus DjO- jođiheaddji SÁNAG:s Ann-Karin Furskognes.

Virgi lea organiserejuvvon prošeaktan mii gullá SÁNAG dutkan- ja ovdánahttinovttadaga vuollái. Prošeaktaáigodat lea vuos jagi. SÁNAG bargagoahtá oččodit dán virggi bistevažžan.

Geavaheddjiidmielváikkuheapmi fokusis

SÁNAG:ii lea hui dehálaš gealbolasáhus beassat virgádit vásáhuskonsuleantta. SÁNAG lea hui rámis ja duhtavaš ođđa bargiin, muitala Furskognes.

Su gean leat virgádan lea Marit Kemi, 44 jagi, bajásšaddan boazosámi bearrašis Kárášjogas. Kemi lea daid maŋimuš jagiid orron ja bargan Romssas. Son lea váldán permišuvnna bátnedivššár barggus Romssas. Kemi muitala iežas háliidan dán barggu go lea ieš dahkan vásáhusaid dan olis go lea leamašan oapmahaš.

-Oapmahažžan lean dahkan soames vásáhusaid. Vásáhuskonsuleantta virggis saván beassat váikkuhit rabasvuhtii ja buoret geavaheddjiidmielváikkuheapmái erenoamážit smávva sámi birrasiin gos psyhkalaš dearvvašvuohta sáhttá áin lea tabu dahje čiegus fáddá.

Máret muitala maid iežas máŋgii váillahan olbmo geainna sáhtašii hállat ja gii ádde veahá daid áššiid birra maid son lea vásihan oapmahažžan. Ja lohká ge dan okta dain sivain manin son háliidii dán barggu.

-Lean ieš máŋgii váillahan hállat soapmásiin iežan vásáhusaid birra. Sáhttá dávjá leahkit váttis hállat bearrašiin ja skihpáriiguin go sii eai soaitte nu bures áddet maid lean vásihan. Sávan maid beassat veahkehit earáid seamma dilis go mun ledjen. Beassat dadjat ahte doppe gávdno veahkki.

Oapmahaččaidgelbbolašvuohta lea dehálaš

Mii leat hui duhtavačča go leat dál ožžon vásáhuskonsuleantta geas lea oapmahašvásáhus, nana sámi kultuvrra máhttu ja sámegiela hálddaša, muitala Furskognes. Mis ii leat ovdalaččas leamašan dákkár virgi, ja dan sivas manná ge álggos áigi hábmet sisdoalu ja bargguid virgái.

Jus mis galgá albma geavaheddjiidmielváikkuheapmi, de ferte konsuleantta ieš maid oažžut vejolašvuođa váikkuhit ja hábmet barggu. Mii leat ráhkadan prošeaktaplána mas leat dat olgguldas rámmat, muhto iešalddis daid konkrehta bargguid fertet mii fárrolaga hábmet. Bargat dán ládje geavaheddjiidváikkuhemiin lea SÁNAG:ii hui dehálaš. Lea maid jurdda ahte konsuleanta šaddá dego oktavuođalađas gaskkal oapmahaččaid ja SÁNAG:a. De galget eará oapmahaččat sáhtit oktavuođa váldit Márehiin jus dárbu muitalit iežaset vásáhusaid birra.

SÁNAG mielas lea oapmahaččaidvásáhusat hui dehálačča go galgá bargat ja hábmet bálvalusaid sihke pasieanttaide ja maid sin fierpmádahkii. Oapmahašvásáhusaid sámi konteavsttas leat erenoamáš dehálaš oččodit ovdán go jurddaša bearraša sajádaga, mii ain lea nanus sámis. Oapmahaččaidgelbbolašvuohta sámi konteavsttas lea sáhka mo čatnat bearraša sajádaga ja dat maid deattuha bearraša saji ja rolla. Oapmahaččaid rolla sáhttá maid leahkit hui dehálaš pasieantta veajuidahttináigge. Ovdamunni fokuseret oapmahaččaid vásáhusaide lea maiddái dat oassi ahte sis dávjá lea buoret bajilgovva divššu hárrái go pasieanttas alddis, čilge Furskognes duogáža manin sii virgádedje Kemi.

- SÁNAG:ii lea dehálaš oččodit oapmahaččaid mielde, go dávjá leat sii geat guddet dahje dovdet heahpu dasa mii guoská pasieantta dávdii, čilge Furskognes ja lasihastá vel ahte dán virggis leat Máreha vásáhusat dehálačča.

Vásáhuskonsuleanta geas lea oapmahašgelbbolašvuohta mearkkaša ahte mii galgat fokuseret oapmahaččaid vásáhusaide iige pasieantta vásáhusaid. Dan lea dehálaš deattuhit loahpaha Furskognes.