SÁNAG oahpaha ođđa sámi dutkiid

Stipendiáhtta šattai doaktáriin

Astrid M. A. Eriksen lea disputeren Romssa Universitehtas doaktáriin dearvvašvuođadiehtagis. SÁNAG lea ilus go ásahus váikkuha skuvlet eambbo sámi dutkiid.

Astrid M.A.Eriksen

​Astrid M.A. Eriksen lea julevsápmelaš Divttasvuonas eret. Son lea buohccidivššár mas lea masteroahppu buohccidivššudiehtagis. Dál son lea olahan doavttirgráda. Eriksen leamašan ph.d. virggehas SÁNAG:s ja su doavttirgráda barggu namma lea "Breaking the silence". Son lea geavahan SAMINOR 2 dutkosa dieđuid vuođđun iežas barggus. SAMINOR lea stuoribuš jearahallaniskkadeapmi gos leat gažadan dearvvašvuođa ja birgenlági birra guovlluin gos ásset sihke sápmelaččat ja eai-sápmelaččat. Lea Sámi dearvvašvuođadutkama guovddáš Romssa universitehtas geat leat čađahan dutkosa.

Mii leat ilus ja čeavlát dáppe SÁNAG:s go mii váikkuhat skuvlet sámi dutkiid muitala Cecilie Javo, movttegit. SÁNAG:a váldodoavttir dr. med Cecilie Javo  leamašan prošeaktajođiheaddji ja Eriksena váldobagadeaddji su doavttirgráda bargoáigodaga. 

SÁNAG lea sámi našuvnnalaš gealboguovddáš ja okta mihttu lea jođihit dutkan ja ovdánahttinbargguid seammás go galgá sihkkarastit ovttadássásaš klinihkalaš bálvalusaid sápmelaččaide psyhkalaš dearvvašvuođasuddjemis ja gárrendilledivššus. Okta mihttomearri lea skuvlet eanet sámi dutkiid. SÁNAG:s leat máŋga doaktára ja psykologa main lea ph.d. ja geat bagadit kandidáhtaid.
Mis leat maid máŋga ođđa ph.d. ohcamuša maiguin bargat dál, ja leat maid máŋgga ph.d. kandidáhta geaiguin leat čanastagat SÁNAG:ii geat dál leat dutkamin. Lea hui buorre ja dehálaš ahte mis SÁNAG:s lea doaibmanákca bagadit kandidáhtaid, oaivvilda Javo. Lea stuorra gievrudat SANAG:ii go eambbogat váldet doavttirgráda ja dainna lágiin ovddidit sámi dutkama, seammás go oažžut eambbogiid geat sáhttet bagadit ja hábmet prošeavttaid.

Ovttastusat gaskkal veahkaválddi ja mentála gillámušaid

Astrid A.M. Eriksena dutkanbarggu namma lea:  «Breaking the silence» Interpersonal violence and health among Sami and non-Sami – a population-based study in Mid- and Northern Norway.

oppgave
Breaking the silence

Son lea geavahan SAMINOR 2 dutkosa dieđuid vuođđun iežas barggus. SAMINOR 2 lea joatkka SAMINOR 1 dutkosis. SAMINOR 2 viiddiduvvui ja fátmmasta eanet dearvvašvuođaguoskevaš fáttáid nugo veahkaválddálašvuođa, Post-traumáhtalaš streassa (PTS) ja psyhkalaš gillámušaid. Jearahallamat dahkkojuvvo 2012 ja buot ássit geat orro sámi guovlluin gaskkal 18-69 jagi bovdejuvvojedje searvat.

Ulbmil Eriksena dutkosiin lei guorahallat gávdnoštumiid veahkaválddálašvuođas ja ovttastusaid gaskkal sosio-ekonomalaš ja demográfalaš fáktoriin sihke sámi ja ii-sámi álbmogis.  Ulbmil lei maid guorahallat ovttastusaid gaskkal dieđihuvvon veahkaválddálašvuođas mánnán ja mentálalaš gillámušaid ja kroniská bákčasiiguin rávisolmmožin dán guovtti álbmoga gaskka.
Bohtosat čájehit ahte sámi čearddalašvuohta lea riskafáktor veahkaválddálašvuođa hárrái, vaikko vel lea justeren daid sosioekonomalaš ja demográfalaš beliid ja alkoholageavaheami beali. Dát mearkkaša ahte ahki, oahppu, jus orut juogo guovlluin go sápmelaččat leat eanetlogus dahje unnitlogus, gullevašvuohta læstadianismii leat bealit mat sáhttet čilget osiid dan čearddalaš erohusas dasa mii guoská veahkaválddálašvuhtii, muhto ii čilget gal visot. Sámi joavku dieđihii ahte sis ledje eanet mentála gillámušat ja PST symptomat go eai-sápmelaččaiguin. Veahkaválddálašvuohta mánnán sáhtii čilget sullii beali dan čearddalaš erohusas dasa mii guoská mentála dearvvašvuođagillámušaide. Nissonolbmui hárrái sáhtii veahkaválddálašvuohta mánnán čilget measta olles čearddalaš erohusa dasa mii guoská PST symptomaide.

Astrid Eriksen
Astrid Eriksen julevsámigávttiin

Veahkaválddálašvuohta mánnán lea guovddáš riskafáktor ovdánahttit mentála dearvvašvuođagillámušaid ja kroniská bákčasiid rávisolmmožin, beroškeahttá čearddalašvuođa. Eat gávdnan erohusaid ovttastusas gaskkal veahkaválddálašvuođa mánnán ja mentála gillámušaid rávisolmmožin gaskkal dán guovtti álbmoga. Dán dulkot mii dan guvlui ahte veahkaválddálašvuođas lea seamma effeakta mentála dearvvašvuhtii leaš dal sápmelaš dahje it., čilge Eriksen. Dát sáhttá mearkkašit ahte guktot álbmogat vásihit veahkaválddálašvuođa seamma ládje.

Okta ávžžuhus maŋŋil dán dutkosa klinihkalaš barggu oktavuođas, lea ahte berre kártet ja bidjat stuorát fuomášumi leago veahkaválddálašvuohta dáhpáhuvvan mánnán, go dikšu pasieanttaid geaiguin leat mentála gillámušat ja čilgetmeahttun bávččasminsttar. Okta eará ávžžuhus lea kultursensitiivva dearvvašvuođadoaibmabijuid bidjat johtui gos lea sáhka olmmošlaš veahkaválddálašvuođa birra čearddalaš juohkkásan servvodagain, joatká Eriksen.

Movttiidahtti ja gáibideaddji

Iežan duogáža dihte buohccidivššárin dieđán mun ahte veahkaválddálašvuohta váikkuha garrasit olbmo eallimii, lohká Eriksen. Olbmot geat vásihit veahkaválddi sáhttet buohccát. Dáid dieđuid ja vásáhusaid geažil oidnen mun dárbbu dutkat dáid fáttáid birra. Dutkanáigodat leamašan sihke movttiidahtti ja gáibideaddji. Dutkat dákkár duođalašfáttáid birra mas lea erenoamážit guovddážis veahkaválddálašvuohta mánáid vuostá leamašan lossat gaskkohagaid. Lassin dán lossa fáttá de lea mu mielaš leamašan hui hástaleaddji dutkat čearddalašvuođa birra. Mun lean leamašan balus jus ribahan stigmatiseret sámi álbmoga, muitala Eriksen.

Prošeaktajođiheaddji  ja váldobagadalli dr.med Cecilie Javo gal lea rámis iežas studeanttain. – Son lea duostil gii dutká dákkár hearkkes fáttá; veahkaválddi birra čadnon unnitloguálbmogii. Ja erenoamážit go smiehttá dáid seksuála veahkaválddiáššiid birra julevsámiguovllus mat leat beaggán daid maŋimuš jagiid, oaivvilda Javo.

Cecilie Javo
Dr.med Cecilie Javo

Maŋŋil doavttergrádabarggu de oaidná Astrid M.A. Eriksen dárbbu dutkat viidásat daid fáttáid birra. Dál son bargá Oslo ja Akershusa allaskuvllas buohccidivššároahpposuorggis, muhto son savášii beassat dutkat viidásat, vaikke vel leage leamašan lossat.
Leat dárbu dutkat eanet veahkaválddi ja veahkaválddálašvuođa birra. Muhtin olmmošjoavkkut leat eanet uhkiduvvon, ja danin leage dehálaš daid áicat ja almmustahttit vai sáhtášii álggahit eastadan ja divššodan doaimmaid. Lea maid dehálaš dutkat geat leat dat veahkaváldit, čilge Eriksen. Min gávdnosat čájehit ahte olu rávisolbmot dieđihit veahkaválddi dili birra. Danin lea ovttasássiid veahkaválddidili birra dehálaš dutkat sámi servvodagas. Dasa lassin leat olu mánát maid sorrašuvvon ovttasássiid veahkaválddi áššiide. Politiijaid logut čájehit ahte olu ovttasássiidveahkaváldivuohta sáhttá mielddisbuktit goddináššiide.
Sin gaskkas geat serve jearahallamii de vástidedje dušše 28 % sámi nissonolbmuiguin ja 6% almmáiolbmuiguin ahte sii ledje muitalan veahkaváldivuođa birra fágaolbmuide. Dát mearkkaša ahte olu doaktárat, psykologat, buohccidivššárat ja eará dearvvašvuođabargit dikšot pasieanttaid geat vásihit veahkaválddi. Dearvvašvuođabálvalus berrešii danin habmet rutiinnaid das mo fuobmát veahkaválddi- ja veahkaválddálašvuođa.

Eastadandoaimmat leat dárbbašlačča. Fágaidrasttildeaddji ovttasbargu gaskkal politiija, mánáidgárddi, skuvlla ja dearvvašvuođabálvalusa lea dehálaš vai nagodivčče eastadit, áicat ja bissehit, seammás divššodit sin geat leat vásihan veahkaválddi dili loahpaha Eriksen.

Dáhtošii eanet dutkama

Mearkkaša olu sihke midjiide SÁNAG:s ja maiddái sámi servvodahkii ahte mii nagodat skuvlet ođđa sámi dutkiid dáppe. Sámi dutkit sihke váikkuhit ja ovddidit dutkama sámi servvodaga gullevaš áššiid birra ja dat lea mávssolaš, oaivvilda SÁNAG jođiheaddji Gunn Heatta.
Min áigumuš lea váikkuhit sápmelaččaide ovttadássásaš dearvvašvuođabálvalusaid, danin leage hui dehálaš buvttadit ođđa dutkosiid sápmelaččaide sápmelaččaiguin. Ođđa dutkosat mielddisbuktet ođđa máhtolašvuhtii mii fas sáhttá dagahit buoret dearvvašvuođabálvalusaide pasieanttaide ja dat lea hirbmat buorre oaivvilda Heatta. Lea maiddái hui ávkkálaš ahte sápmelaččat ieža dutket go dat sáhttá mielddisbuktit mu oaivila mielde eanet áigeguovdilis dutkama mii gártá ávkin sámi servvodahkii. Go sámi dutkit han dovdet servvodaga ja maid livčče ávki dutkat, oaivvilda Heatta.

Gunn Hetta
Gunn Heatta

Astrida dutkkus čalmmustahttá osiid sámi servvodagas maid lea dehálaš áicat ja almmustahttit. Ja son lea duostil, lohká Heatta. Go dát gávdnosat ja logut eai leat buorit ja positiivvalaš logut maiguin sáhttá illudit. Dát leat ahkidis logut, ja árvidan ahte Astridis leamašan lossat gaskkohagaid barggadettiin. Erenoamážit jo smiehta ahte son lea dutkan iežas servvodaga beliid, sámiservvodaga.

Mun háliidan sávvat lihkku Astridii go lea gárven oahpu ja mun sávan son joatká dutkat ja almmustahttit eanet áššiid.
Heatta sávvá ahte álggahuvvošii ođđa prošeakta mas manašii čiekŋaleabbo daid áššiide. Galggašii dahkkot kvalitatiivvalaš dutkan mas geahčašii čiekŋaleabbo jearahallaniskosa vástádusaid. Mu mielas livčče dehálaš gávdnat vástádusaid dahje čilgehusaid mat sáhttet dagahit ahte áddešii eanet manin dát dáhpáhuvvet. Ovdamearkka dihte manin sámi nissonolbmot vásihit eanet veahkaváldivuođa go earát.
Go mii beassat diehtit sivaid ja čilgehusaid de sáhttit maid váikkuhit eanet máhtolašvuhtii ja dat fas mielddisbuvttášii buoret pasieanttadivššodeapmái loahpaha Heatta.