​

Oza oažžut gokčojuvvot mátkegoluid

Mátkegoluid sáhtát ohcat oažžut gokčojuvvot čujuhusas helsenorge.no. Ohcanskovi báberhámis gávnnat juogo iežat dikšus dahje helsenorge.no. Muitte ohcat maŋemusat guhtta mánu maŋŋel mátkki.   

Pasieantamátkkiid njuolggadusat

Dábálaččat oaččut don gokčojuvvot iežat mátkki standárdamáksomeriin juohke kilomehteris, beroškeahttá makkár fievrruin mátkkoštat.  Fertet leat mátkkoštan guhkit go kilomehtera goappáge guvlui, ja mátkegolut fertejit leat stuorát go unnimus báikkálaš unnimus máksomearri almmolaš fievrruin.   

Jus mátki lea badjel 300 kilomehtera, de oaččut gokčojuvvot mátkegoluid mat vástidit hálbbimus ruvttofievrru goluid.    

Duođaštusgáibádusat

Jus leat pasieanta, de it dárbbaš dábálaččat bidjat mielddusin duođaštusa ahte leat leamaš divššus dikšu luhtte go ozat.   Jus dus lea dárbu biillain mátkkoštit dearvvašvuođa geažil, de ferte ovddasvástideaddji dikšu duođaštit dan dárbbu.  Jus leat johtolatsivat dasa ahte dárbbašat mátkkoštit biillain, de ferte pasieantamátkekantuvra duođaštit dan dárbbu.  De sáhtát oažžut gokčojuvvot lassigoluid, nugo parkerensadjái, bummii ja fergii.

Dárbbašat go láhččojuvvon fievrredeami?

Jus dearvvašvuođa dilálašvuođaid geažil it sáhte okto čađahit mátkkošteami, de ferte du dikšu diŋgot fievrru dutnje.  Jus dárbbašat veahki muhtun mátkkoštangaskii gos eai maná ruktomanni fievrrut, de váldde oktavuođa iežat báikkálaš pasieantamátkekantuvrrain.  

Váldde oktavuođa Pasieantamátkkiiguin

Leatgo dus jearaldagat, dárbbašat go veahki deavdit ohcama dahje diŋgot mátki?  Čuojat pasieantamátkkiide telefovnnas 915 05 515.