Hemoroidat – čuohpahus HAL dahje THD
Go iešdikšun hemoroidaid vuosta lea geahččaluvvon ja das iii lean ávki sáhttá árvvoštallat čuohpahusa.
Hemoroidaid juohku
- 1.gráda vardá dušše veaháš, ii bullá olggos ja ii oidno go isket bahtačoali, muhto sáhttá oidnot giikariskosiin
- 2.gráda bullá olggos go rahčat, muhto manná ieš fas sisa
- 3.gráda bullá čađat olggos ja ferte deaddit sisa
- 4.gráda bullá olggos ja dan ii sáhte deaddit sadjái (hárve dilli)
Čujuhus ja árvvoštallan
Fástadoavttir sáhttá čujuhit du buohccevissui árvvoštallamii.
Før
Don fertet gurret čoali miniklysterin ovdal čuohpahusa. Čuovo čujuhusa/bagadusa buohcceviesu sisagohččun reivves.
Borasheahttásvuohta
Under
Mii gávdnat varrasuona mii manná hemoroidii proktoskopain (earenoamáš iskkusrevre mas lea ultrajietna geažis). Mii čavget sákkaldagaid birra varrasuona nu ahte varrajohtu bisána. Lea dárbbašlaš bidjat eanemus 6 sákkaldaga iešguđet sajiide bahtačoallái. Dasa lassin lea vel dábálaš goarrut bajás hemoroidaid (pexi) nu ahte eai boađe šat olggos. Sákkaldagat daguhit ahte hemoroidat unnot ja báhcá dušše árpi šliiveassái 6-8 vahkku sisa.
Etter
Eatnasiin leat unnán bákčasat maŋŋel čuohpahusa, ja dábálaččat sáhttet mannat bargui 1-2 beaivvi maŋŋel. Jus leat gorrot bajás hemoroidaiid (pexi) de sáhttet bákčasat bisttit 3-4 beaivvi maŋŋel čuohpahusa.
Leage áicil
Maŋŋel čuohpahusa lea deaŧalaš váruhit obbomis. Geavat/ane gehppes earánastindálkasa, omd Visiblin, Movikol eller Parafin, dat lea dárbbašlaš dassážii go earán boahtá albma ládje johtui rahčama haga. Dat lea dábálaš ahte lea veaháš čielga varra earánis daid álgo beivviid.